Kostel sv. Leonarda
Barokní farní chrám s historickými stavebními vrstvami; významnou podobu získal při přestavbě v 70. letech 18. století.
Přečíst celý příběh →Hněvotín na jihozápadním okraji Olomouce propojuje hanáckou vesnickou tradici, pozoruhodný barokní kostel a krajinu s cennými stepními stanovišti. Vedle sakrálních památek se v jeho příběhu výrazně odráží i někdejší výroba tvarůžků.
Za pozornost stojí kostel sv. Leonarda, mariánský gloriet, historické kříže i drobné plastiky, které stále připomínají podobu starého Hněvotína. Jižní část katastru nabízí také pohled do krajiny NPP Na skále, o niž se obec dělí se sousedními Žerůvkami.
Barokní farní chrám s historickými stavebními vrstvami; významnou podobu získal při přestavbě v 70. letech 18. století.
Přečíst celý příběh →Barokní mariánská plastika datovaná do roku 1755, doplněná neorenesančním glorietem z roku 1870, na rozcestí silnic k Lutínu a Žerůvkám.
Přečíst celý příběh →Litinový kříž z roku 1851 při domě čp. 225, samostatně identifikovaný v územněplánovací dokumentaci obce.
Přečíst celý příběh →Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Hněvotín patří mezi historická sídla na Hané. Prameny spojují jeho nejstarší písemné doklady se středověkým církevním a později městským majetkem.
Velká přestavba farního kostela sv. Leonarda v 18. století dala chrámu podstatnou část dnešní barokní podoby.
Hněvotín býval výrazně spojen s domácí výrobou tvarůžků; jeho kulturní dějiny poznamenaly také jazykové proměny obyvatelstva.
Obcí protéká Stouska a v jejím území se uplatňuje Hněvotínský potok. Katastr je převážně zemědělský s polními remízky a břehovou zelení. Na jeho jižním okraji zasahuje NPP Na skále, chránící cenná stepní společenstva na vápencovém podloží.
Území s archeologickými nálezy evidované NPÚ; archeologický výzkum zachytil při kostele vrstvy z vrcholného středověku i novověku.
Stepní lokalita na devonském vápenci přesahující hranici katastrů Hněvotín a Žerůvky; část leží na území Hněvotína. Ochranný režim vyžaduje…
Místní potok, který se vlévá do Stousky; jeho tok je součástí územně analytických podkladů obce.
Vodní tok procházející Hněvotínem, popsaný v krajské vodohospodářské dokumentaci.
Vodní tok uvedený mezi přírodními hodnotami katastru v územně analytických podkladech ORP Olomouc; konkrétní průběh je nutno respektovat podle…
Vodoteč uváděná společně s Hněvotínským potokem a Blatou v územně analytických podkladech obce.
Historické jádro vesnice s návesní strukturou, doložené v územně analytických podkladech a archeologické evidenci.
Intenzivně využívaná zemědělská krajina s drobnými remízky a břehovými porosty; územně analytické podklady upozorňují na omezenou lesnatost.
Mariánská plastika u glorietu je starší než její architektonické zastřešení: jednotlivé části jsou datovány do let 1755 a 1870.
Mariánská plastika u glorietu je starší než její architektonické zastřešení: jednotlivé části jsou datovány do let 1755 a 1870.
Katastr Hněvotína zahrnuje část NPP Na skále; zbytek leží v katastru Žerůvky.
Katastr Hněvotína zahrnuje část NPP Na skále; zbytek leží v katastru Žerůvky.
Středověké a novověké jádro obce je archeologicky doloženou lokalitou.
Středověké a novověké jádro obce je archeologicky doloženou lokalitou.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Barokní farní chrám s historickými stavebními vrstvami; významnou podobu získal při přestavbě v 70. letech 18. století.
HněvotínBarokní mariánská plastika datovaná do roku 1755, doplněná neorenesančním glorietem z roku 1870, na rozcestí silnic k Lutínu a Žerůvkám.
HněvotínLitinový kříž z roku 1851 při domě čp. 225, samostatně identifikovaný v územněplánovací dokumentaci obce.
HněvotínBarokní kamenný kříž s datací 1765 po levé straně silnice ve směru do Lutína; odlišný od litinového kříže u čp. 225.
HněvotínHistorické ohrazení farního kostela, stavebně související s kostelním areálem; nepovažovat automaticky za novou kanonickou památku.
HněvotínDrobná sakrální stavba začleněná do historického ohrazení kostelního areálu.
HněvotínKaple se zvonicí u cesty směrem na Olšany; regionální reportáž klade její vznik na počátek 19. století.
HněvotínSocha světce uvedená v obecní kronice poblíž školy; soupis ji lokalizuje před čp. 1.
HněvotínPieta, tedy plastika Panny Marie s tělem Krista, na konci lokality Velký Klupoř směrem ke Skalám; místní spolek uvádí obnovu v roce 2017.
HněvotínKamenný kříž v lokalitě Válkov, samostatně evidovaný v obecní kronice; neztotožňovat s chráněným křížem u silnice do Lutína.
HněvotínDalší kříž v prostoru před kostelem, doložený místním fotografickým soupisem; neslučovat bez místního ověření s křížem na cestě do Lutína.
HněvotínPamátník místním obětem světových válek, dochovaný v obci a doložený místním historickým textem i fotografickými podklady.
HněvotínÚzemí s archeologickými nálezy evidované NPÚ; archeologický výzkum zachytil při kostele vrstvy z vrcholného středověku i novověku.
HněvotínStepní lokalita na devonském vápenci přesahující hranici katastrů Hněvotín a Žerůvky; část leží na území Hněvotína. Ochranný režim vyžaduje ohleduplnou…
HněvotínMístní potok, který se vlévá do Stousky; jeho tok je součástí územně analytických podkladů obce.
HněvotínVodní tok procházející Hněvotínem, popsaný v krajské vodohospodářské dokumentaci.
HněvotínVodní tok uvedený mezi přírodními hodnotami katastru v územně analytických podkladech ORP Olomouc; konkrétní průběh je nutno respektovat podle mapové…
HněvotínVodoteč uváděná společně s Hněvotínským potokem a Blatou v územně analytických podkladech obce.
HněvotínHistorické jádro vesnice s návesní strukturou, doložené v územně analytických podkladech a archeologické evidenci.
HněvotínIntenzivně využívaná zemědělská krajina s drobnými remízky a břehovými porosty; územně analytické podklady upozorňují na omezenou lesnatost.
Hněvotín