Kostel sv. Josefa s hradní věží
Kostel byl vystavěn v letech 1809–1810 s využitím zachované válcové věže středověkého hradu Frýdberk. Hradní bergfrit dnes tvoří pozoruhodnou součást…
Žulová na severu Olomouckého kraje patří k místům, kde je minulost vidět v kameni doslova na každém kroku. Věž někdejšího hradu Frýdberk dnes nese kostel sv. Josefa, nad městem stojí poutní kostel na Boží hoře a okolní žulové skály a lomy připomínají éru zdejšího kamenictví. Součástí města jsou také Tomíkovice s vlastními historickými stopami.
Začněte v historickém jádru u kostela sv. Josefa, jehož věž je dochovanou částí středověkého hradu. Kamenické muzeum pomáhá porozumět místnímu řemeslu. Výlet na Boží horu propojuje křížovou cestu s novogotickým poutním kostelem; krajinu za městem pak utvářejí žulové skály, kamenolomy, rybníky a údolí vodních toků. Samostatný charakter mají také Tomíkovice, v jejichž katastru jsou evidována dvoje historická boží muka.
Kostel byl vystavěn v letech 1809–1810 s využitím zachované válcové věže středověkého hradu Frýdberk. Hradní bergfrit dnes tvoří pozoruhodnou součást…
Pozůstatky středověkého hradu na návrší nad Vidnavkou. Nejvýraznější dochovanou součástí je válcová hradní věž později zabudovaná do kostela sv.…
Obloukový kamenný most, který od roku 1846 propojuje kostelní areál s městem a nahradil starší dřevěné přemostění. Územní plán jej eviduje v…
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Žulová nesla po staletí jméno Frýdberk. Ve středověku se její vývoj spojil s hradem Frýdberk, který podle místních historických podkladů vznikl na konci 13. století. V…
Třicetiletá válka zasáhla hrad i město. Územní plán zaznamenává poškození hradu roku 1639 a města roku 1642. Na počátku 18. století se někdejší hradní prostory využívaly…
Od 19. století město výrazně proměnila těžba a opracování žuly. Roku 1878 vznikla kamenická firma Hermanna Frankeho a roku 1886 zde byla založena odborná kamenická…
Žulová leží na styku Žulovské pahorkatiny a okrajů Rychlebských hor. Žulový masiv zde vytvořil skály a skalní výchozy, které lze sledovat v národní přírodní památce Borový a v přírodní památce Skalka pod Kaní horou. K výrazným krajinným bodům patří Boží hora, jižní svah s geologickým výchozem a pestrá mozaika bývalých lomů. Vodní krajinu tvoří především řeka Vidnavka, Skorošický a Stříbrný potok, Plavný potok s rybniční soustavou včetně Velkého rybníka a Horního Tovaryše. Historické lomy nejsou automaticky bezpečnými koupacími místy ani veřejně přístupnými provozy.
Novogotický kostel vybudovaný v letech 1878–1880 na starším mariánském poutním místě. Ministerstvo kultury mu v roce 2019 přiznalo památkovou…
Litinový kříž s žulovým podstavcem před vstupem do kostela Panny Marie Bolestné; na podstavci je datum 1884. Kulturní památkou byl prohlášen v…
Historická křížová cesta se čtrnácti zastaveními, vedená od města ke kostelu Panny Marie Bolestné. V roce 2019 nebyla sama o sobě prohlášena…
Skalní výklenek na konci křížové cesty s novodobým zobrazením Panny Marie Lurdské. Podle NPÚ není tento objekt součástí památkové ochrany…
Stanice u řeky Vidnavky pod kostelem sv. Josefa; je součástí železničního spojení ve směru Lipová-lázně a Javorník.
Národní přírodní památka, vedená v aktuálním registru AOPK pod číslem 1090; chrání významné příklady odlučnosti a zvětrávání žuly na Borovém…
Samostatná přírodní památka v katastru Tomíkovice, chránící výrazný skalní útvar z biotitického granodioritu žulovského masivu.
Vrch východně od městské zástavby, známý kostelem Panny Marie Bolestné, křížovou cestou a výhledy do okolní krajiny. Samostatný přírodní a…
Geologická lokalita ID 802, kde plán popisuje kontakt krystalických vápenců a granitoidů žulovského masivu v prostoru opuštěného lomu.
Doložený kamenolom Petrov, který územní plán z roku 2017 uvádí mezi tehdy provozovanými žulovými lomy. Současný provozní režim a přístup…
Dobývací prostor Žulová IV, v územním plánu spojený s těžbou žuly. Údaje o aktivním provozu jsou historickým stavem z podkladu roku 2017 a…
Velký rybník na severovýchodním okraji katastru Žulová; územní plán jej v roce 2017 popisuje jako významnou vodní plochu na Plavném potoce o…
Samostatný rybník v soustavě vodních ploch na Plavném potoce při severovýchodním okraji katastru Žulová.
Významný vodní tok protékající územím města; při Vidnavce leží železniční stanice Žulová a historická osada Žlíbek s vazbou na někdejší mlýn.
Vodní tok vytvářející osu zástavby Tomíkovic, jak ji popisuje územní plán města. Jde o úsek na území Žulové, nikoli o celý potok.
Potok, podél jehož levého břehu vymezuje územní plán novější vilovou zástavbu Žulové.
Vodní tok v severovýchodní části žulovského katastru, na němž se podle územního plánu nachází Velký rybník a Horní Tovaryš.
Válcová věž kostela sv. Josefa není novostavbou devatenáctého století: jde o zachovanou věž někdejšího hradu Frýdberk.
Válcová věž kostela sv. Josefa není novostavbou devatenáctého století: jde o zachovanou věž někdejšího hradu Frýdberk.
Památková ochrana Boží hory rozlišuje tři konkrétní stavby: poutní kostel, litinový kříž před ním a výklenkovou kapli křížové cesty. Sama…
Památková ochrana Boží hory rozlišuje tři konkrétní stavby: poutní kostel, litinový kříž před ním a výklenkovou kapli křížové cesty. Sama křížová cesta chráněným objektem tohoto rozhodnutí nebyla.
Ve městě stojí vedle historického kostelního areálu i mladší památkově chráněný roubený dům čp. 124; ochranu získal v roce 2024.
Ve městě stojí vedle historického kostelního areálu i mladší památkově chráněný roubený dům čp. 124; ochranu získal v roce 2024.
Jméno Žulová připomíná tradici dobývání a opracování žuly, která výrazně formovala zdejší průmysl i krajinu.
Jméno Žulová připomíná tradici dobývání a opracování žuly, která výrazně formovala zdejší průmysl i krajinu.
Tomíkovice mají dvě samostatně evidovaná boží muka s odlišnými rejstříkovými čísly ÚSKP.
Tomíkovice mají dvě samostatně evidovaná boží muka s odlišnými rejstříkovými čísly ÚSKP.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Kostel byl vystavěn v letech 1809–1810 s využitím zachované válcové věže středověkého hradu Frýdberk. Hradní bergfrit dnes tvoří pozoruhodnou součást kostela.
ŽulováPozůstatky středověkého hradu na návrší nad Vidnavkou. Nejvýraznější dochovanou součástí je válcová hradní věž později zabudovaná do kostela sv. Josefa; jde o týž…
ŽulováObloukový kamenný most, který od roku 1846 propojuje kostelní areál s městem a nahradil starší dřevěné přemostění. Územní plán jej eviduje v památkovém souboru…
ŽulováRokokový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, v evidenci kostelního památkového areálu na parcele 516. Dokumentace jej přibližně datuje do druhé…
ŽulováNa jižní straně bývalé hradní věže územní plán eviduje dvě pamětní desky a soubor osmnácti náhrobků, zejména z druhé poloviny 19. a počátku 20. století.
ŽulováHorní náměstí historického jádra Žulové, na něž navazuje areál kostela sv. Josefa. Je jedním ze dvou hlavních veřejných prostranství městského centra.
ŽulováDolní část historického jádra města, kde stojí žulový mariánský sloup z roku 1898; na náměstí se nachází také budova bývalého hotelu Vesmír.
ŽulováŽulový sloup se sochou Panny Marie, vztyčený roku 1898 místo staršího dřevěného sloupu. Jde o jiný objekt než rokokový sloup Immaculaty u kostelního mostu.
ŽulováNovogotický kostel vybudovaný v letech 1878–1880 na starším mariánském poutním místě. Ministerstvo kultury mu v roce 2019 přiznalo památkovou ochranu.
ŽulováLitinový kříž s žulovým podstavcem před vstupem do kostela Panny Marie Bolestné; na podstavci je datum 1884. Kulturní památkou byl prohlášen v roce 2019.
ŽulováZděná výklenková kaple při počátku křížové cesty na Boží horu. Patří ke třem samostatným objektům poutního místa, které byly v roce 2019 památkově…
ŽulováHistorická křížová cesta se čtrnácti zastaveními, vedená od města ke kostelu Panny Marie Bolestné. V roce 2019 nebyla sama o sobě prohlášena kulturní…
ŽulováSkalní výklenek na konci křížové cesty s novodobým zobrazením Panny Marie Lurdské. Podle NPÚ není tento objekt součástí památkové ochrany vyhlášené v roce…
ŽulováPoloha bývalé Jiřího chaty z roku 1905, která v padesátých letech 20. století vyhořela. NPÚ ji v roce 2019 popsal jako torzálně dochované místo, nikoli…
ŽulováHistorický roubený dům čp. 124, ÚSKP 107129, chráněný od února 2024. Závazné stanovisko z června 2025 řeší záchranu jeho stavebních konstrukcí; aktuální…
ŽulováSamostatná drobná kulturní památka evidovaná v katastru Tomíkovice u polní cesty na pozemku parc. č. 1742/2; nejde o boží muka u silnice na Bukovou.
TomíkoviceDruhá samostatná kulturní památka: boží muka v prostoru rozcestí směrem na Bukovou a polní cesty k Anínu, podle územního plánu na pozemku parc. č. 1632.
TomíkoviceKamenný železniční most v osadě Žlíbek, uváděný v územním plánu mezi hodnotnými místními stavbami; aktuální stavební technické parametry a památkový…
Tomíkovice / ŽlíbekStanice u řeky Vidnavky pod kostelem sv. Josefa; je součástí železničního spojení ve směru Lipová-lázně a Javorník.
ŽulováŽelezniční zastávka evidovaná v územně plánovacích podkladech na trati procházející Tomíkovicemi. Aktuální jízdní řád je nutné ověřit u dopravce.
TomíkoviceMěstské muzeum zaměřené na místní kamenickou historii a mineralogii, evidované městem i turistickým portálem Olomouckého kraje na Josefském náměstí čp. 1.
ŽulováBudova spojená s místním odborným kamenickým školstvím, jehož počátek územní plán klade do roku 1886. Podle plánu z roku 2017 stavba sloužila jako…
ŽulováBudova na Mariánském náměstí čp. 24, u níž město v říjnu 2026 informovalo o rekonstrukci na bytové jednotky. Není zde uváděna jako fungující hotel.
ŽulováBývalý hospodářský dvůr s doloženou historií od konce 16. století. Územní plán popisuje místo jako samotu, jejíž zemědělské využití v roce 2017 již…
ŽulováNěkdejší zemědělský dvůr ve městě, zaznamenaný v územním plánu v souvislosti s výrobním areálem u historického jádra.
ŽulováOsada Starost, dříve Sorge, vzniklá podle historické pasáže územního plánu před rokem 1590. Jde o místní sídlo uvnitř městské části Žulová, nikoli o…
Žulová / StarostHistorické osídlení jihovýchodně od Žulové. V prostoru osady je zároveň územním plánem doložena významná geologická lokalita s pegmatitovou žílou.
Žulová / Andělské DomkySídlo náležející k Tomíkovicím; územní plán vznik osady spojuje s někdejším mlýnem Schlippe na Vidnavce na konci 18. století.
Tomíkovice / ŽlíbekNárodní přírodní památka, vedená v aktuálním registru AOPK pod číslem 1090; chrání významné příklady odlučnosti a zvětrávání žuly na Borovém vrchu.
ŽulováSamostatná přírodní památka v katastru Tomíkovice, chránící výrazný skalní útvar z biotitického granodioritu žulovského masivu.
TomíkoviceVrch východně od městské zástavby, známý kostelem Panny Marie Bolestné, křížovou cestou a výhledy do okolní krajiny. Samostatný přírodní a vycházkový cíl…
ŽulováGeologická lokalita ID 802, kde plán popisuje kontakt krystalických vápenců a granitoidů žulovského masivu v prostoru opuštěného lomu.
ŽulováLokalita ID 800 představující pegmatitovou žílu s vyvinutým křemenným jádrem. Nejde o důkaz veřejné přístupnosti ani vhodnosti sběru nerostů.
Žulová / Andělské DomkyZatopený bývalý lom u osady Starost, turistickými zdroji uváděný pod názvy Trans, Transgranit a Ostrůvek. Různé názvy jsou sloučeny do jednoho kandidáta;…
Žulová / StarostSamostatný bývalý žulový lom na Žulovsku uváděný krajským turistickým portálem pod jménem Ferstr. Aktuální bezpečnost břehů a možnosti vstupu nebyly…
ŽulováDoložený kamenolom Petrov, který územní plán z roku 2017 uvádí mezi tehdy provozovanými žulovými lomy. Současný provozní režim a přístup veřejnosti nejsou…
ŽulováDobývací prostor Žulová IV, v územním plánu spojený s těžbou žuly. Údaje o aktivním provozu jsou historickým stavem z podkladu roku 2017 a neslouží jako…
ŽulováVelký rybník na severovýchodním okraji katastru Žulová; územní plán jej v roce 2017 popisuje jako významnou vodní plochu na Plavném potoce o přibližné…
ŽulováSamostatný rybník v soustavě vodních ploch na Plavném potoce při severovýchodním okraji katastru Žulová.
ŽulováVýznamný vodní tok protékající územím města; při Vidnavce leží železniční stanice Žulová a historická osada Žlíbek s vazbou na někdejší mlýn.
Žulová / TomíkoviceVodní tok vytvářející osu zástavby Tomíkovic, jak ji popisuje územní plán města. Jde o úsek na území Žulové, nikoli o celý potok.
TomíkovicePotok, podél jehož levého břehu vymezuje územní plán novější vilovou zástavbu Žulové.
ŽulováVodní tok v severovýchodní části žulovského katastru, na němž se podle územního plánu nachází Velký rybník a Horní Tovaryš.
ŽulováMěstský kulturní dům, který oficiální web města uvádí jako místo setkání seniorů v říjnu 2026. Nejnovější program je nutné ověřit na stránkách města.
Žulová