Blšany
V Blšanech tvoří kostel, fara a radnice barokní rámec náměstí. V okolních vsích má zdejší krajina jinou podobu: nad Siřemí stojí opuková sýpka, v Soběchlebech se nad střechami usedlostí zvedají sušárny chmele a pod jejich návsí protéká Černocký potok.
Proč se v Blšany zastavit
Na blšanském náměstí stojí vedle sebe kostel sv. Michaela, fara a sousoší sv. Jana Nepomuckého. V Soběchlebech lze z návsi sledovat, jak výrazně chmelařské stavby formují siluetu vsi. Siřem připomíná měsíce, které tu Franz Kafka strávil u své sestry Ottly.
Hraniční kámen
Pískovcový kruh s reliéfem kříže na masivním podstavci označoval hranici panství.
Přečíst celý příběh →Kaple Nejsvětější Trojice
Barokní kaple z roku 1701 má hranolovou zvonici zakončenou cibulovou střechou.
Přečíst celý příběh →Příběh Blšany
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Rok 1238
První písemná zpráva o Blšanech je uváděna k roku 1238. Městečko mělo vlastní opevnění a Stachovská brána je zmiňována ještě v roce 1727.
Rok 1716
V letech 1716–1717 vyrostl kostel sv. Michaela. Fara přibyla v roce 1734 a v druhé polovině 18. století vznikla radnice. Kostel po požáru roku 1825 obnovili.
Rok 1872
V květnu 1872 zasáhla město ničivá povodeň. V druhé polovině 19. století se zde prosazovalo pěstování chmele. Jeho zpracování dodnes připomínají stavby v Soběchlebech.
Krajina kolem obce
Údolí Blšanky spojuje samotné Blšany se Siřemí a Liběšovicemi. Černocký potok přivádí vodu z Malé Černoce a Soběchleb. V Soběchlebských terasách je předmětem ochrany také střevíčník pantoflíček.
Návesní nádrž
Vodní nádrž je součástí prostoru návsi při kostele. NPÚ ji popisuje jako nefunkční.
Soběchlebské terasy
Přírodní památka chrání mimo jiné stanoviště orchideje střevíčníku pantoflíčku.
Blšanka
Tok z Doupovských hor prochází třemi částmi města a patří do povodí Ohře.
Černocký potok
Potok protéká Malou Černocí a Soběchleby a před Siřemí se zprava vlévá do Blšanky.
Zavlažovací nádrž Blšany
Neprůtočná nádrž západně od města má podle povodňového plánu plochu přibližně pět hektarů.
Co vás může překvapit
Ve dvoře soběchlebské usedlosti čp. 37 se zachovalo…
Ve dvoře soběchlebské usedlosti čp. 37 se zachovalo obytné hrázděné patro nad zděným chlévem.
Ve dvoře soběchlebské usedlosti čp. 37 se zachovalo obytné hrázděné patro nad zděným chlévem.
Památník u zaniklého poutního kostela sv. Václava pracuje…
Památník u zaniklého poutního kostela sv. Václava pracuje s chmelovými sloupy a vyznačeným půdorysem stavby.
Památník u zaniklého poutního kostela sv. Václava pracuje s chmelovými sloupy a vyznačeným půdorysem stavby.
Rok 1954
V blšanské faře sídlil v letech 1954–1960 podbořanský okresní archiv.
V blšanské faře sídlil v letech 1954–1960 podbořanský okresní archiv.
Blšany / obec v kostce – zobrazit úřední údaje
Místa a památky
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Co nevynechat
Hraniční kámen
Pískovcový kruh s reliéfem kříže na masivním podstavci označoval hranici panství.
Malá ČernocKaple Nejsvětější Trojice
Barokní kaple z roku 1701 má hranolovou zvonici zakončenou cibulovou střechou.
LiběšoviceDalší místa a památky
Areál kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie
Kostel z roku 1750 obklopuje ohradní zeď s branou zdobenou dvojicí andělů.
SiřemAreál kostela sv. Jiří
Barokní kostel z roku 1726 stojí při návsi. Areál zahrnuje také ohradní zeď bývalého hřbitova.
SoběchlebyKostel sv. Michaela Archanděla
Jednolodní kostel z let 1716–1717 stojí na jižní straně náměstí. Věž přibyla roku 1762.
BlšanyRadnice
Radnice s mansardovou střechou a věžičkou vznikla v druhé polovině 18. století.
BlšanySocha sv. Jana Nepomuckého
Barokní plastiku z roku 1735 doprovázejí dva andělé. Stojí před farou.
BlšanySocha sv. Judy Tadeáše
Barokní světec je zobrazen s knihou a kyjem. Sokl nese letopočet opravy 1924.
LiběšoviceSocha sv. Rocha
Barokní figura stojí u požární nádrže na mladším soklu z roku 1866.
SiřemZemědělská usedlost se sušárnou chmele
Na obytnou část při silnici navazuje chlév se sušárnou. Dvůr uzavírá stodola.
SiřemVýklenková kaple
Drobná výklenková kaple je v evidenci kulturních památek vedena v části Malá Černoc.
Malá ČernocVýklenková kaple sv. Václava
V polích severně od města stojí kaple s reliéfem sv. Václava u někdejšího poutního kostela.
BlšanyVýklenková kaplička u čp. 113
Nika ve štítu domu při silnici k Soběchlebům obsahuje sochu sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.
BlšanyVesnická památková zóna Soběchleby
Historické jádro podél Černockého potoka si zachovalo velké usedlosti a více než dvě desítky sušáren chmele.
SoběchlebyUsedlost čp. 35
V hospodářském dvoře se dochovala sušárna chmele, pekárna, chlév a stodola.
SoběchlebyUsedlost čp. 37
Ve dvoře stojí zděný chlév s obytným hrázděným patrem.
SoběchlebyNávesní nádrž
Vodní nádrž je součástí prostoru návsi při kostele. NPÚ ji popisuje jako nefunkční.
SoběchlebySoběchlebské terasy
Přírodní památka chrání mimo jiné stanoviště orchideje střevíčníku pantoflíčku.
SoběchlebyBlšanka
Tok z Doupovských hor prochází třemi částmi města a patří do povodí Ohře.
Blšany, Siřem a LiběšoviceČernocký potok
Potok protéká Malou Černocí a Soběchleby a před Siřemí se zprava vlévá do Blšanky.
Malá Černoc, Soběchleby a okolí SiřemiSoutok Vlkovského a Černockého potoka
Vlkovský potok se vlévá do Černockého potoka v Malé Černoci.
Malá ČernocZavlažovací nádrž Blšany
Neprůtočná nádrž západně od města má podle povodňového plánu plochu přibližně pět hektarů.
BlšanyBarokní sýpka nad Siřemí
Třípatrová stavba z opuky se tyčí nad vsí. Bývá spojována s Kafkovým Zámkem jako možná inspirace.
SiřemMísto bývalého statku čp. 35
Na tomto místě stál dům, kde Franz Kafka v letech 1917 a 1918 pobýval u sestry Ottly. Dům byl po válce zbořen.
SiřemBývalá škola za kostelem
Podlouhlá budova školy stojí za kostelem poblíž místa bývalého statku čp. 35.
SiřemPamátník zaniklého kostela sv. Václava
Památník vyznačuje půdorys zaniklého kostela. Uvnitř stojí kříž sestavený z chmelových sloupů.
Blšany