Černá v Pošumaví

Černá v Pošumaví navazuje na Horní Planou jako další silné místo Lipenska. Není to horská obec v úzkém údolí, ale otevřená vodní krajina, kde se Šumava potkává s Lipnem, plážemi, kempy, větrem a širokými výhledy přes vodu. Pro návštěvníka je proto první vrstvou rekreace: koupání, vodní sporty, cyklotrasy, pobyt u vody a přístup do okolních osad.

Druhá vrstva je historická a je mnohem silnější, než se na první pohled zdá. Černá v Pošumaví je spojená s těžbou grafitu, starší venkovskou a sakrální pamětí, kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie, sochou sv. Jana Nepomuckého a portálem Josefovy štoly u Mokré. Třetí vrstva je ztracená krajina Lipna: Dolní Vltavice, Bližná, Kyselov, pravý břeh Lipna a místa, která zásadně proměnila výstavba přehrady i poválečné dějiny pohraničí.

RISY uvádí Černou v Pošumaví jako obec v okrese Český Krumlov, s kódem obce 545457, ORP Český Krumlov, pověřeným obecním úřadem Horní Planá, katastrální plochou 5047 ha, nadmořskou výškou 728 m a první písemnou zprávou k roku 1268. Územní plán obce vymezuje správní území ve dvou katastrálních územích: Černá v Pošumaví a Kyselov. V katastru Černá v Pošumaví uvádí sídla a osady Černá v Pošumaví, Bližná, Dolní Vltavice, Mokrá, Muckov, Bednáře, Rybáře, Lesní domky, chatové osady Jestřábí, Radslav, Plánička a Jámy.

Starší vývoj obce je spojený s Vltavou, venkovským osídlením a později s hospodářskou správou rožmberského, eggenberského a schwarzenberského prostoru. Silnou hospodářskou kapitolou bylo grafitové hornictví. Regionální lipenský zdroj uvádí, že ložiska grafitu byla poblíž obce objevena roku 1767 a těžba začala roku 1812 otevřením grafitových dolů Schwarzenberky. Tuhové závody v Černé patřily na přelomu 19. a 20. století po několik desetiletí mezi významné světové exportéry grafitu.

Proměnu obce zásadně určila vodní nádrž Lipno. Část starší krajiny byla zatopena nebo proměněna a Dolní Vltavice dnes připomíná především poškozenou kontinuitu dřívějších sídel. Lipensko uvádí, že Dolní Vltavice měla od Rožmberků roku 1684 statut města, a dnes je stejně jako řada dalších bývalých osad částečně zatopená Lipenskou přehradou. Územní plán zároveň připomíná historické hodnoty v obci a okolních osadách: kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, sochu sv. Jana Nepomuckého, kaple v Dolní Vltavici, Mokré a Radslavi, bývalý pivovar, dům čp. 39 a portál staré Josefovské šachty v Mokré.

Dnešní Černá v Pošumaví stojí na kombinaci rekreačního Lipenska, hornické paměti a přírodních hodnot. Územní plán a obecní materiály zmiňují také chráněné přírodní lokality, například Pláničský rybník, Kyselovský les, Rašeliniště Borková, Kozí stráň, Olšov, Velké bahno a Muckovské vápencové lomy. Profil obce proto není jen o pláži a Lipně, ale i o krajině, která má pod hladinou, v lesích a v drobných památkách hodně vrstev.