Český Krumlov

Krumlov si zaslouží více než několik hodin. První den lze propojit náměstí Svornosti, kostel sv. Víta, uličky Vnitřního Města, Latrán, kláštery a jednotlivé zámecké okruhy; barokní divadlo, Hradní muzeum s věží a interiéry mají oddělené vstupy. Druhý den může patřit Schieleho ateliéru a galerii, Fotoateliéru Seidel, synagoze, Regionálnímu muzeu, Portu 1560 nebo grafitovému dolu. Klidnější vrstvu města představují Plešivec, Městský a Jelení park, Seminární zahrada, Křížová hora, Kvítkův Dvůr a Ptačí hrádek. Pěšky se dá pokračovat do Vyšenských kopců nebo k Dobrkovické jeskyni; sportovní variantou je Vltava či ferrata na Havraní skále.

Jméno Krumlova je poprvé doloženo roku 1253 v přídomku Vítka z Krumlova; hrad založili před polovinou 13. století páni z Krumlova, jedna z větví Vítkovců.

Pod hradem se spontánně rozvíjel Latrán jako hospodářské zázemí panství, zatímco Vnitřní Město vzniklo na protějším břehu podle pravidelného kolonizačního půdorysu s centrálním náměstím.

Po vymření pánů z Krumlova roku 1302 převzali hrad Rožmberkové a drželi jej do roku 1602.

Za Rožmberků se Krumlov stal správním, hospodářským a kulturním centrem rozsáhlého jihočeského dominia; roku 1555 byly Vnitřní Město a Latrán spojeny do jednoho městského celku.

V 16. století dostaly zámek i množství měšťanských domů charakteristickou renesanční podobu se sgrafity, malovanými fasádami a bohatými interiéry.

Roku 1602 získal krumlovské panství císař Rudolf II.; od roku 1622 patřilo Eggenberkům a od roku 1719 Schwarzenbergům.

Eggenberská a schwarzenberská éra přinesla barokní a rokokové úpravy zámku, vybudování divadla, zahrady, Plášťového mostu a reprezentačních interiérů.

V 19. století Krumlov ztratil roli hlavní šlechtické rezidence a neproměnil se ve velké průmyslové centrum, což pomohlo uchovat jeho renesančně-barokní urbanistický obraz.

V 19. století byly odstraněny hradby a osm z devíti městských bran; jedinou dochovanou zůstala Budějovická brána.

Po vzniku Československa obsadila město 28. listopadu 1918 československá branná moc; oficiální název Český Krumlov byl stanoven roku 1920.

Po Mnichovské dohodě se město roku 1938 stalo součástí Německa. Druhá světová válka je výrazně stavebně nepoškodila; roku 1945 je osvobodila americká armáda a následoval odsun obyvatel německé národnosti.

Poválečné vylidnění a zanedbaná údržba vedly k chátrání části historického fondu; roku 1963 bylo jádro se zámkem vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Po roce 1989 se obnova historických domů a zámeckého areálu výrazně zrychlila a 4. prosince 1992 bylo historické centrum zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Městská památková zóna Plešivec byla vyhlášena roku 2003, aby chránila nejrozsáhlejší dochované historické předměstí Českého Krumlova.

Současný Krumlov vedle péče o památky rozvíjí celoroční kulturní provoz, lokální instituce a přírodní či pěší trasy, které rozptylují návštěvníky i mimo nejvytíženější střed města.