Chotěboř
Chotěboř je město na severním okraji Vysočiny, kde se historické centrum přirozeně spojuje s jedním z nejpůsobivějších říčních údolí v kraji. První písemná zpráva pochází z roku 1265 a roku 1331 povýšil Jan Lucemburský Chotěboř na město. Vedle náměstí, kostela sv. Jakuba a barokního zámku je hlavním návštěvnickým magnetem přírodní rezervace Údolí Doubravy s kaňonem, peřejemi, skalami a naučnou stezkou končící v místní části Bílek.
Proč sem jet
Chotěboř je vhodná minimálně na půlden, lépe na celý den. Dopoledne lze projít památkově chráněné historické centrum s náměstím, starou radnicí, kostelem sv. Jakuba a okolím barokního zámku; druhou část návštěvy pak věnovat Údolí Doubravy. Naučná stezka mezi Horním mlýnem a Bílkem měří 4,4 km a vede kaňonovitým údolím kolem Čertova stolku, Sokolohradů a peřejí. Samotný zámek je soukromý a veřejnosti nepřístupný, proto jej doporučujeme vnímat jako součást historického obrazu města, nikoli jako klasický prohlídkový objekt.
Co vidět
Historické centrum Chotěboře a stará radnice
Historické jádro města je památkovou zónou. Stará radnice čp. 322 na náměstí T. G. Masaryka je kulturní památkou; její podoba nese renesanční a klasicistní stavební fáze a výraznou hodinovou věž.
Kostel sv. Jakuba Staršího
Hlavní farní kostel Chotěboře. Oficiální historie města jej uvádí mezi nejvýznamnějšími památkami; Biskupství královéhradecké jej eviduje jako aktivní farní kostel.
Zámek Chotěboř
Raně barokní čtyřkřídlý zámek vystavěný v letech 1701–1702 na místě starší tvrze. Areál s parkem je kulturní památkou; samotný zámek je soukromý a veřejnosti nepřístupný.
Kaple sv. Anny
Poutní kaple na vyvýšeném místě při okraji města, doplněná alejí lip. NPÚ ji hodnotí jako výraznou krajinotvornou dominantu a hodnotnou sakrální architekturu.
Přírodní rezervace Údolí Doubravy
Kaňonovité údolí Doubravy mezi oblastí Chotěboře a Bílkem s peřejemi, skalními výchozy a cennými lesními společenstvy. Rezervace má 93,1057 ha a je chráněna od roku 1986.
Naučná stezka Údolím Doubravy
Středně náročná stezka dlouhá 4,4 km mezi Horním mlýnem u Chotěboře a Bílkem. Vede kolem kaňonu, Čertova stolku, Sokolohradů a Mikšovy jámy.
Památky podle NPÚ
ověřená datová vrstvaPro tuto obec zatím nejsou importované památky.
Historie
První písemná zmínka o Chotěboři se váže k roku 1265. Podle oficiální historie města souvisel další rozvoj se stříbrnými doly v okolí; osadu koupil král Jan Lucemburský a roku 1331 ji povýšil na město.
Roku 1421 se Chotěboř stala dějištěm tragické epizody husitských válek: podle oficiální historie města bylo v místních stodolách upáleno 300 zajatých husitů. Královským městem zůstala Chotěboř do konce 15. století, poté ji na zhruba půldruhého století získali Trčkové z Lípy.
Výraznou stopu zanechal v Chotěboři zámek. Hrabě Vilém Leopold Kinský jej nechal vystavět v letech 1701–1702 na místě starší tvrze. Od roku 1836 patřil Dobřenským z Dobřenic; po konfiskaci v roce 1948 byl v roce 1992 rodině navrácen. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.
Historické jádro města je památkovou zónou. Mezi jeho nejvýraznější stavby patří kostel sv. Jakuba, stará radnice na náměstí T. G. Masaryka a další měšťanské domy. Chotěboř je spojena také s rodákem Ignátem Herrmannem, malířem Zdenkem Rykrem a s Jindřichem Pruchou; Jaroslav Hašek zde před první světovou válkou pobýval a psal některé povídky.
Místa na mapě
Otevřít v OpenStreetMap ↗Ověřené podklady
Proč Žereme Česko
Skrytá i známá místa, která mají duši.
Každé místo posuzujeme s respektem k realitě.
Místní podnikatele, farmáře a tvůrce.
Přinášíme tipy, trasy a příběhy, které vás vytáhnou ven.
Spojujeme všechny, kterým Česko chutná a záleží na něm.