Dlouhá Ves

Dlouhá Ves dává smysl jako klidná zastávka při cestě mezi Havlíčkovým Brodem a Přibyslaví. Hlavním cílem je kostel sv. Mikuláše s dochovaným hřbitovním areálem; sekundární prameny uvádějí také gotickou pískovcovou pietu datovanou rokem 1380. V severní části obce se nachází smírčí kámen s reliéfem tlapatého kříže. U něj ale oddělujeme dochovaný objekt od místní pověsti, jejíž historickou pravdivost nemáme spolehlivě doloženou.

První písemná zpráva o Dlouhé Vsi pochází z roku 1256. Sekundární místopisné prameny spojují vznik vsi se středověkou kolonizací krajiny v okolí Německého Brodu a s těžbou stříbrných rud. V pozdějších pramenech se objevují názvy Longa Villa a Langendorf, které odpovídají protáhlému charakteru sídla.

Významnou historickou stopou je kostel sv. Mikuláše. Atlas české architektury jej popisuje jako raně gotický jednolodní kostel. Dnes je filiálním kostelem farnosti Pohled a stále slouží bohoslužbám. Sekundární prameny uvádějí pozdější stavební úpravy i cennou pískovcovou pietu, její přesnou dataci ale v profilu držíme s nižší mírou jistoty.

Místopisné zdroje uvádějí, že roku 1599 koupilo Dlouhou Ves město Německý Brod a v 19. století byla spojena s panstvím Pohled. Obec byla po staletí jazykově smíšená; historii českých i německých obyvatel dokládá také místní hasičská tradice. Po roce 1945 tato německá část místní společnosti zanikla.