Kostel sv. Anny
Farní kostel na návsi získal dnešní podobu v roce 1797 na místě starší zámecké kaple. V průčelí má hranolovou věž a niku se sochou sv. Anny; část…
Přečíst celý příběh →Hřiměždice v krajině nad levým břehem Vltavy překvapí spojením vesnických dějin, vody a kamene. Vedle kostela svaté Anny a komorního zámečku tu leží slavný zatopený Kujalův lom. Do území obce patří také Háje a Vestec, jejichž minulost vyprávějí kapličky, kříže i archeologické nálezy.
Za klidnou středočeskou krajinou se tu skrývá neobvyklý kontrast: historická ves s drobnými sakrálními památkami, zatopený kamenolom proslulý potápěním a skoky do vody a svahy k hladině Slapské nádrže. Zájemce o historii zaujme zámek, kostel i pravěké lokality kolem Vestce.
Farní kostel na návsi získal dnešní podobu v roce 1797 na místě starší zámecké kaple. V průčelí má hranolovou věž a niku se sochou sv. Anny; část…
Přečíst celý příběh →Menší zámecký areál s přízemní stavbou čp. 1 a mansardovou střechou vznikal v 18. století. V zahradě a zástavbě kolem něj se dochovaly další součásti…
Přečíst celý příběh →Barokní socha stojí podle památkové evidence v oplocení fary čp. 22. Původně se nacházela při přívozu u osady Kovárna na Vltavě a před napuštěním…
Přečíst celý příběh →Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Území při Vltavě bylo osídleno dávno před vznikem dnešní obce; archeologové zde evidují sídliště i pohřebiště z různých období pravěku.
Jako bezpečně doložený nejstarší písemný doklad Hřiměždic uvádí obec listinu Jana Lucemburského z 19. května 1325. V historických přehledech se objevuje také starší rok…
V dalších staletích byly Hřiměždice spjaty s kamýckým a zduchovickým panstvím. V 18. století zde vznikalo panské sídlo a na konci století získal svou dnešní podobu…
Krajinu tvoří zvlněné zemědělské plošiny a lesní svahy k Vltavě. Výraznou osu vytváří vodní nádrž Slapy, do níž ústí Hřiměždický, Vošický a Jindrovský potok. Nad vsí vyniká Kujalův lom a lesní polohy u Bůčku; severozápadně od obce leží vyvýšenina Na Hvězdáři. K místním přírodním hodnotám patří i údolí drobných potoků.
Barokní socha stojí podle památkové evidence v oplocení fary čp. 22. Původně se nacházela při přívozu u osady Kovárna na Vltavě a před…
Přečíst více →Menší park obdélného půdorysu je součástí historického areálu zámečku, kde stojí také drobné správní a obytné objekty. Není samostatně přiřazen…
Objekt původní hasičské kolny je v soupisu místních kulturních hodnot veden na parcele 90.
V soupisu je zachycena usedlost datovaná rokem 1921, původně čp. 20 a později označená čp. 57. Není totožná s kaplí ani křížem.
Zatopený bývalý lom na granodiorit severovýchodně od vsi je známý potápěním a skoky do vody. V minulosti sloužil i pro výcvik potápěčů a je…
Lesnatá vyvýšenina naproti Kujalovu lomu, kterou obecní popis spojuje s telekomunikačním vysílačem a sedlem u lomu.
Zalesněná vyvýšenina severozápadně od obce; rozvojový program uvádí její kótu 452 m n. m.
Východní okraj správního území tvoří část vodní nádrže Slapy na Vltavě. Do obce patří pouze příslušný úsek břehu a vodní plochy, nikoli hráz či…
Levobřežní úsek Vltavy mezi přítoky v prostoru Slapské nádrže je vodní dominantou zdejšího území; říční úsek uvádí obecní povodňová…
Rekreační a chatová oblast při Slapské přehradě v lokalitě Záběhlice. Rozvojový program ji jmenuje mezi místy využívanými u vody.
Rekreační pás při Vltavě a Slapské nádrži poblíž Vestce, který obecní dokument uvádí jako místo sezónního pobytu u vody.
Potok protéká vlastním sídlem a ústí zleva do Vltavy. Vodohospodářská evidence jej samostatně rozlišuje od Vošického a Jindrovského potoka.
Vodní tok a údolní krajina směrem k Vltavě, v rozvojovém programu označená také jako lokalita Na Skále. Jde o levostranný přítok Vltavy,…
Jeden ze tří hlavních vodních toků, které obecní program uvádí jako místní levobřežní přítoky Vltavy; vodohospodářský soupis potvrzuje jeho…
Na polích jižně od obce se nachází evidence pravěkých a středověkých povrchových nálezů v trati Budíny či U Remízku.
Pozůstatky sídliště knovízské kultury v poloze označované jako Hřiměždice 11 doložil povrchový sběr a sondáže; nejde o veřejnou expozici.
Kujalův lom se původně těžil jako zdroj granodioritu; v druhé polovině 20. století se proslavil jako výcviková potápěčská lokalita.
Kujalův lom se původně těžil jako zdroj granodioritu; v druhé polovině 20. století se proslavil jako výcviková potápěčská lokalita.
Socha sv. Jana Nepomuckého původně stála při vltavském přívozu; před napuštěním přehrady byla přemístěna do vesnice.
Socha sv. Jana Nepomuckého původně stála při vltavském přívozu; před napuštěním přehrady byla přemístěna do vesnice.
Archeologické nálezy při Kujalově lomu odhalily žárové pohřebiště knovízské kultury z mladší doby bronzové.
Archeologické nálezy při Kujalově lomu odhalily žárové pohřebiště knovízské kultury z mladší doby bronzové.
Historická část Vestce byla rozložena při Vltavě a některé její polohy později překryla hladina Slapské nádrže.
Historická část Vestce byla rozložena při Vltavě a některé její polohy později překryla hladina Slapské nádrže.
Na místním zámku byly po roce 1948 uloženy sbírky divadelního oddělení Národního muzea.
Na místním zámku byly po roce 1948 uloženy sbírky divadelního oddělení Národního muzea.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Farní kostel na návsi získal dnešní podobu v roce 1797 na místě starší zámecké kaple. V průčelí má hranolovou věž a niku se sochou sv. Anny; část vybavení byla…
HřiměždiceMenší zámecký areál s přízemní stavbou čp. 1 a mansardovou střechou vznikal v 18. století. V zahradě a zástavbě kolem něj se dochovaly další součásti panského…
HřiměždiceBarokní socha stojí podle památkové evidence v oplocení fary čp. 22. Původně se nacházela při přívozu u osady Kovárna na Vltavě a před napuštěním Slapské nádrže…
HřiměždiceVelká sýpka leží při východním okraji zámeckého areálu. Jde o samostatně rozpoznatelný historický hospodářský objekt; pro technické propojení není totožná…
HřiměždiceMenší park obdélného půdorysu je součástí historického areálu zámečku, kde stojí také drobné správní a obytné objekty. Není samostatně přiřazen značkou…
HřiměždiceV sousedství zámečku se nachází historický hospodářský dvůr, později výrazně upravený. Památkový popis jej odlišuje od vlastního chráněného zámeckého…
HřiměždiceHřbitov leží při obci nedaleko kostela sv. Anny. Samostatně doložený pohřební areál sousedí s archeologicky sledovanou polohou u hřbitova.
HřiměždiceKamenný kříž u kostela sv. Anny je v obecním rozvojovém programu výslovně datován rokem 1894. Jde o jiný objekt než kamenné kříže v okolních polních…
HřiměždiceSamostatný kamenný kříž evidovaný místním soupisem kulturních hodnot na parcele 968; neztotožňuje se automaticky s křížem z roku 1894.
HřiměždiceLitinový krucifix na kamenném podstavci je uveden v konkrétní parcelní lokalizaci v obecním programu rozvoje.
HřiměždiceDrobné sakrální zastavení s litinovým křížem na kamenném podstavci, doložené na parcele 738/6.
HřiměždiceLitinový kříž na kamenném podstavci zachycený soupisem obecních kulturních hodnot na parcele 299/5.
HřiměždiceJeden z několika dochovaných venkovských litinových křížů; obecní plán jej lokalizuje na parcelu 697.
HřiměždiceLitinový krucifix na kamenném podstavci stojí nedaleko zatopeného lomu při cestě k Záběhlicím. Obec v roce 2018 doložila jeho celkovou opravu.
Hřiměždice – ZáběhliceMost přes potok v blízkosti kostela uvádí obecní soupis mezi kulturně hodnotnými objekty. Zmínka o soše sv. Jana Nepomuckého v soupisu může označovat…
HřiměždicePamátník padlým a válečným obětem se podle místního soupisu nachází východně od kostela sv. Anny.
HřiměždiceObjekt původní hasičské kolny je v soupisu místních kulturních hodnot veden na parcele 90.
HřiměždiceUsedlost místní soupis datuje rokem 1850 a upozorňuje na špatný stav k době zpracování rozvojového programu.
HřiměždiceVesnická kaple stojí podle soupisu obce na parcele 420/1. Obec v historickém přehledu oprav zmiňuje i údržbu vestecké kapličky.
VestecKamenný kříž tvoří samostatnou drobnou sakrální památku v bezprostředním sousedství kaple na vestecké návsi.
VestecV soupisu je zachycena usedlost datovaná rokem 1921, původně čp. 20 a později označená čp. 57. Není totožná s kaplí ani křížem.
VestecDrobná místní kaple v osadě Záběhlice stojí podle rozvojového programu na parcele 630/2; obec doložila opravu její střechy a fasády v roce 2020.
Hřiměždice – ZáběhliceRozvojový dokument uvádí litinový kříž na kamenném podstavci v Předních Hájích na parcele 893.
Háje – Přední HájeDalší samostatný litinový kříž na kamenném podstavci, uváděný v Zadních Hájích na parcele 876/3.
Háje – Zadní HájeZatopený bývalý lom na granodiorit severovýchodně od vsi je známý potápěním a skoky do vody. V minulosti sloužil i pro výcvik potápěčů a je dějištěm…
HřiměždiceLesnatá vyvýšenina naproti Kujalovu lomu, kterou obecní popis spojuje s telekomunikačním vysílačem a sedlem u lomu.
HřiměždiceZalesněná vyvýšenina severozápadně od obce; rozvojový program uvádí její kótu 452 m n. m.
HřiměždiceVýchodní okraj správního území tvoří část vodní nádrže Slapy na Vltavě. Do obce patří pouze příslušný úsek břehu a vodní plochy, nikoli hráz či celá nádrž.
HřiměždiceLevobřežní úsek Vltavy mezi přítoky v prostoru Slapské nádrže je vodní dominantou zdejšího území; říční úsek uvádí obecní povodňová charakteristika.
HřiměždiceRekreační a chatová oblast při Slapské přehradě v lokalitě Záběhlice. Rozvojový program ji jmenuje mezi místy využívanými u vody.
Hřiměždice – ZáběhliceRekreační pás při Vltavě a Slapské nádrži poblíž Vestce, který obecní dokument uvádí jako místo sezónního pobytu u vody.
VestecPotok protéká vlastním sídlem a ústí zleva do Vltavy. Vodohospodářská evidence jej samostatně rozlišuje od Vošického a Jindrovského potoka.
HřiměždiceVodní tok a údolní krajina směrem k Vltavě, v rozvojovém programu označená také jako lokalita Na Skále. Jde o levostranný přítok Vltavy, přitékající od…
HřiměždiceJeden ze tří hlavních vodních toků, které obecní program uvádí jako místní levobřežní přítoky Vltavy; vodohospodářský soupis potvrzuje jeho průchod územím…
VestecÚdolní část krajiny při Hřiměždickém potoce, v obecní dokumentaci samostatně označená místním názvem Na Potocí.
HřiměždiceVýšinná poloha s doklady pravěkého a pozdějšího osídlení. Státní archeologický seznam eviduje více období nálezů včetně knovízské kultury, nikoli však…
VestecArcheologická evidence zachycuje středověké a novověké jádro Vestce u ústí Vošického potoka; část historické vsi byla zaplavena po výstavbě přehrady.
VestecHistorické sídelní jádro bylo v archeologické evidenci vymezeno jako území s nálezy. V centru jsou doloženy také doklady pravěkého osídlení.
HřiměždicePři rozšiřování lomu v roce 1940 bylo objeveno žárové pohřebiště mladší doby bronzové knovízské kultury; archeologická evidence vede polohu Na Skalkách…
HřiměždiceU severozápadního okraje Kujalova lomu eviduje NPÚ další pravěké sídliště knovízské kultury, zkoumané sondou v roce 1987. Není totožné s pohřebištěm Na…
HřiměždiceNa polích jižně od obce se nachází evidence pravěkých a středověkých povrchových nálezů v trati Budíny či U Remízku.
HřiměždicePozůstatky sídliště knovízské kultury v poloze označované jako Hřiměždice 11 doložil povrchový sběr a sondáže; nejde o veřejnou expozici.
HřiměždiceNálezy keramického materiálu a dalších stop osídlení na poli jižně od kostela a poblíž hřbitova jsou zachyceny v archeologickém seznamu.
HřiměždiceObecní rozvojový program na léta 2020–2026 vede zelené turistické značení od Strže přes Hřiměždice a Vestec směrem k Oborům. Aktuální značení v terénu je…
Hřiměždice a VestecObecní rozvojový program popisuje žlutě značenou trasu začínající v Hřiměždicích a pokračující přes Županovice, Cholín a Živohošť; další průběh leží mimo…
HřiměždicePodle rozvojového programu prochází červená turistická trasa přes Vestecký most k Vestci a navazuje zde na zelené značení. Přesahuje správní hranici obce.
VestecSilniční most u Vestce spojuje oba břehy Vltavy a slouží také jako orientační bod červené turistické trasy. Jde o přeshraniční objekt mezi správními…
Vestec