Zámek Kácov
Barokní zámecká stavba na svahu mezi náměstím a Sázavou; dnešní podoba vznikala zejména v letech 1726–1733 na místě staršího panského sídla.
Kácov není jen zastávkou u řeky. Nad meandrem Sázavy stojí barokní zámek, od náměstí jej doplňuje kostel Narození Panny Marie a v podhradí pokračuje dlouhá pivovarnická tradice. Staré městečko uprostřed Posázaví spojuje vrchnostenské dějiny, drobná zákoutí a krajinu, kterou nejlépe poznáte pěšky.
Začněte na náměstí u mariánského sousoší a pokračujte ke kostelu, zámku a k pivovaru pod svahem. Kousek od historického centra teče Sázava, její jez je důležitým orientačním bodem pro vodáky. Máte-li chuť vystoupat, zvolte terénní pěší cestu k Čertově vyhlídce; pohled do údolí doplňuje městečko o jeho přírodní rozměr.
Barokní zámecká stavba na svahu mezi náměstím a Sázavou; dnešní podoba vznikala zejména v letech 1726–1733 na místě staršího panského sídla.
Farní chrám středověkého původu při zámeckém areálu; po řadě přestaveb se do dnešní podoby proměnil v 19. století.
Nadzemní kryté propojení kostela se zámkem, výrazná a samostatně identifikovatelná součást zámeckého areálu.
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
První písemná zpráva o Kácovu je doložena k roku 1318. Městečko se vyvíjelo kolem říčního údolí a panského sídla.
Archeologická evidence zachycuje zdejší tvrz v 15. století. Její pozdější proměny vyústily v barokní přestavbu zámeckého areálu v letech 1726–1733.
Kostel Narození Panny Marie má starší středověké jádro, současnou podobu výrazně poznamenaly úpravy 18. a 19. století. Panský areál s kostelem propojuje krytá chodba.
Kácov leží v členitém údolí Sázavy. Zastavěné jádro přechází do břehových porostů a zalesněných svahů; z Čertovy vyhlídky je možné sledovat krajinu nad říčním zákrutem. Vodní osu tvoří Sázava s jezem a přítoky, mezi nimi Čestínský potok. Do správního území náleží i venkovské části Račíněves, Zliv, Zderadinky a Zderadiny, které doplňují říční městečko odlišným krajinným charakterem.

Farní chrám středověkého původu při zámeckém areálu; po řadě přestaveb se do dnešní podoby proměnil v 19. století.
Jez na řece Sázavě pod zámeckým svahem, dobře identifikovatelný bod vodáckého úseku.
Úsek toku procházející přímo městysem, s historickým jádrem a pivovarem nad levým břehem.
Soutok Čestínského potoka se Sázavou pod kácovským jezem; pravobřežní přítok.
Skalní vyhlídkový bod nad údolím Sázavy dostupný po terénní trase od kácovského nádraží.
Terénní pěší trasa od železniční stanice, vedená po modré turistické značce se schody ve svahu.
Nádraží tvoří výchozí místo značené vycházky na Čertovu vyhlídku a obsluhuje trať v Posázaví.
Barokní zámek a kostel Narození Panny Marie spojuje nadzemní krytá chodba.
Barokní zámek a kostel Narození Panny Marie spojuje nadzemní krytá chodba.
Sousoší Panny Marie se čtrnácti svatými pomocníky tvoří výraznou dominantu náměstí.
Sousoší Panny Marie se čtrnácti svatými pomocníky tvoří výraznou dominantu náměstí.
Dva železniční body Kácov a Kácov zastávka nejsou totožné: k Čertově vyhlídce vede cesta od nádraží, zatímco zastávka leží u mostu přes Sázavu.
Dva železniční body Kácov a Kácov zastávka nejsou totožné: k Čertově vyhlídce vede cesta od nádraží, zatímco zastávka leží u mostu přes Sázavu.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Barokní zámecká stavba na svahu mezi náměstím a Sázavou; dnešní podoba vznikala zejména v letech 1726–1733 na místě staršího panského sídla.
KácovFarní chrám středověkého původu při zámeckém areálu; po řadě přestaveb se do dnešní podoby proměnil v 19. století.
KácovNadzemní kryté propojení kostela se zámkem, výrazná a samostatně identifikovatelná součást zámeckého areálu.
KácovZděná výklenková kaple za presbytářem kostela; nika je zdobena vyobrazením sv. Floriána nad pohledem na Kácov.
KácovSochařsky výrazné mariánské sousoší z červeného pískovce na kácovském náměstí.
KácovHistorický dům naproti kostelu s pamětní deskou místního rodáka, pozdějšího českobudějovického biskupa; slouží úřadu a informačnímu centru.
KácovPivovarnický areál v sousedství Sázavy; místní tradice vaření piva je doložena od roku 1457, dnešní budovy mají mladší stavební vrstvy.
KácovHistorická tvrz připomínaná archeologickou evidencí; její vztah k dnešnímu zámku a dalším zbytkům opevnění je třeba odlišovat.
KácovBývalá sýpka zahrnutá mezi komponenty chráněného zámeckého areálu, později využitá jako sokolovna.
KácovHistorické hospodářské budovy v širším areálu zámku, které doplňují rezidenční a sakrální část.
KácovJez na řece Sázavě pod zámeckým svahem, dobře identifikovatelný bod vodáckého úseku.
KácovÚsek toku procházející přímo městysem, s historickým jádrem a pivovarem nad levým břehem.
KácovSoutok Čestínského potoka se Sázavou pod kácovským jezem; pravobřežní přítok.
KácovSkalní vyhlídkový bod nad údolím Sázavy dostupný po terénní trase od kácovského nádraží.
KácovTerénní pěší trasa od železniční stanice, vedená po modré turistické značce se schody ve svahu.
KácovNádraží tvoří výchozí místo značené vycházky na Čertovu vyhlídku a obsluhuje trať v Posázaví.
KácovSamostatná vlaková zastávka u silničního mostu přes Sázavu, odlišná od nádraží Kácov.
KácovMost spojující hlavní část městyse s protějším břehem Sázavy u železniční zastávky.
KácovSamostatná administrativní část městyse v katastrálním území Zderadiny, jejíž starší venkovská struktura je zachycena v územních podkladech.
ZderadinySamostatná část Kácova a stejnojmenné katastrální území; pro další redakci je nutné dohledat jednotlivé drobné památky.
ZderadinkyAdministrativní část Kácova zahrnutá v katastru Kácov; navazuje na krajinu v okolí Zlivi.
RačíněvesČást městyse Kácov doložená v regionální i statistické správní evidenci.
Zliv