Kostel sv. Matouše
Historický farní kostel u návsi, zmiňovaný ve středověku a upravený v baroku po třicetileté válce.
Přečíst celý příběh →Na pravém břehu Labe, několik kilometrů od Litoměřic, leží Křešice: polabská obec, kde se staré návsi a barokní kostely setkávají s údolími potoků a prvními kopci Českého středohoří. K obci patří také Třeboutice, Zahořany, Nučnice a Sedlec.
Za návštěvu stojí kostel sv. Matouše, poutní kostel Navštívení Panny Marie i vyvýšený areál Nejsvětější Trojice v Zahořanech. Za řekou a vsí se otevírají pohledy na Labe, Křemín a zvlněnou Sedleckou plošinu; při procházce lze objevovat venkovské usedlosti, sochy i někdejší zámecké objekty.
Historický farní kostel u návsi, zmiňovaný ve středověku a upravený v baroku po třicetileté válce.
Přečíst celý příběh →Barokní poutní kostel vznikl rozšířením starší mariánské kaple založené u pramene; obecní dějiny připomínají jeho poutní tradici.
Raně barokní kostelní areál s hřbitovem, zdí a zvonicí na návrší nad Zahořany; celek tvoří výraznou místní dominantu.
Přečíst celý příběh →Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Křešice se v písemných pramenech připomínají od roku 1057. Starší část sídla si zachovala stopu okrouhlého půdorysu.
Třicetiletá válka přinesla poškození vsi a kostela. Po následné obnově přibyla barokní výzdoba a zdejší kostelní krajina získala podobu, kterou připomínají dochované…
V 18. století se rozvíjela poutní tradice u mariánské kaple, rozšířené na kostel Navštívení Panny Marie.
Krajinu Křešic utváří pravý břeh Labe a údolí Lučního, Blatenského a Úštěckého potoka. Z nížiny vystupují Křemín, Holý vrch a Skalka; u Sedlce se krajina mění v otevřenější plošinu se svahy k údolím menších vodotečí.
Samostatná barokní plastika Panny Marie stojící na zeměkouli s hadem; původně ji doprovázely sochy andílků.
Přečíst více →Místní kronikářský popis Sedlce připomíná kapličku mladšího původu.
Úsek pravého labského břehu u Křešic tvoří hlavní krajinnou osu obce.
Vodní tok ústící do Labe u Třeboutic a procházející rovněž krajinou u Zahořan.
Vodní tok uváděný obcí mezi přítoky Labe na jejím území; konkrétní úsek vhodný pro výlet je třeba upřesnit.
Krajinná vyvýšenina nad obcí; obecní historie uvádí pozůstatky či místo někdejšího opevnění z doby výstavby Terezína.
Výrazná vyvýšenina na severním okraji polabské roviny, součást panoramatu zdejší zvlněné krajiny.
Vrch na okraji Sedlecké plošiny popsaný obecním zeměpisným přehledem.
Vyvýšená plošina okolo Sedlce s návazností na údolí Lučního a Širokého potoka.
Obec sestává z pěti částí, které mají také samostatná katastrální území.
Obec sestává z pěti částí, které mají také samostatná katastrální území.
Křešický poutní kostel se vyvinul z kaple postavené u pramene.
Křešický poutní kostel se vyvinul z kaple postavené u pramene.
Vincence Zahradníka připomíná pamětní deska na místní škole.
Vincence Zahradníka připomíná pamětní deska na místní škole.
V Křešicích vznikla roku 1906 textilní přádelna.
V Křešicích vznikla roku 1906 textilní přádelna.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Historický farní kostel u návsi, zmiňovaný ve středověku a upravený v baroku po třicetileté válce.
KřešiceBarokní poutní kostel vznikl rozšířením starší mariánské kaple založené u pramene; obecní dějiny připomínají jeho poutní tradici.
KřešiceRaně barokní kostelní areál s hřbitovem, zdí a zvonicí na návrší nad Zahořany; celek tvoří výraznou místní dominantu.
ZahořanyBarokní patrová budova s mansardovou střechou a charakteristickou pavlačí, součást historického církevního prostředí obce.
KřešiceBarokní zámecký areál navazující na starší tvrz; zámek v Zahořanech není totožný s bývalým zámkem v Třebouticích.
ZahořanyHistorická jednopatrová budova s podélným průčelím obráceným k Labi, odlišná od zámeckého areálu v Zahořanech.
TřebouticeBarokní plastika světce stojícího na symbolickém bouřkovém mraku, podle architektonického soupisu datovaná rokem 1748.
KřešiceBarokní plastika světce na vysokém soklu s dedikačním nápisem, datovaná v odborném soupisu rokem 1726. Neslučovat s jinou sochou stejného světce dříve…
KřešiceBarokní mariánské sousoší s postavou sv. Václava, datované nápisem na podstavci rokem 1695; jedna ze soch dnes chybí.
KřešiceSamostatná barokní plastika Panny Marie stojící na zeměkouli s hadem; původně ji doprovázely sochy andílků.
KřešiceBarokní výklenková kaple se segmentově ukončenou nikou a výraznou římsou; odlišit od návesní kaple.
KřešiceZděná výklenková kaple s polygonálním závěrem; v nice bývala plastika Ecce homo. Přesné NPÚ párování vyžaduje doložit lokalizaci.
KřešiceMístní kronikářský popis Sedlce připomíná kapličku mladšího původu.
SedlecStarší část sídla uchovává historický okrouhlý půdorys, který obecní historie výslovně odlišuje od mladší silniční zástavby.
KřešiceAreál někdejšího biskupského pivovaru s architektonickými prvky včetně erbu biskupa Vratislava z Mitrovic a chronogramu 1724.
KřešiceOdborný soupis zachycuje uzavřený dvůr s obytnou zděnou budovou a hrázděným hospodářským objektem.
KřešiceUsedlost z přelomu 18. a 19. století s prostorem pod střechou využívaným k domácímu sušení chmele; číslo popisné k dopárování.
KřešiceTřídílný venkovský objekt s konstrukčními vrstvami druhé poloviny 18. století a mladší zadní částí.
KřešiceZděný klasicistní obytný dům doplněný sýpkou z lomové opuky s cihlovým štítem.
KřešiceVenkovský dům s roubenými a hrázděnými stavebními konstrukcemi, doklad tradičního stavitelství počátku 19. století.
KřešiceVesnice na Sedlecké plošině s tradiční venkovskou zástavbou; jednotlivé chráněné domy vyžadují přesná čp.
SedlecVes při ústí Lučního potoka do Labe, historicky doložená jako sídlo s dvorem a hospodářským zázemím.
TřebouticeVes na úpatí svahů nad Labem s barokním zámeckým a církevním areálem.
ZahořanyPamětní deska na budově místní školy připomíná působení kněze a buditele Vincence Zahradníka.
KřešiceMístní hřbitov spojený s památkou zde pohřbeného kněze Vincence Zahradníka.
KřešicePrůmyslový areál navazující na textilní továrnu založenou roku 1906; významná kapitola moderních dějin obce.
KřešiceŠkolní budova připomíná výstavbu nové české školy roku 1925 a nese pamětní desku Vincence Zahradníka.
KřešiceÚsek pravého labského břehu u Křešic tvoří hlavní krajinnou osu obce.
KřešiceVodní tok ústící do Labe u Třeboutic a procházející rovněž krajinou u Zahořan.
TřebouticeJeden ze severních přítoků Labe protékajících správním územím obce.
KřešiceVodní tok uváděný obcí mezi přítoky Labe na jejím území; konkrétní úsek vhodný pro výlet je třeba upřesnit.
KřešicePotok přitékající do Lučního potoka v krajině pod Sedleckou plošinou.
SedlecKrajinná vyvýšenina nad obcí; obecní historie uvádí pozůstatky či místo někdejšího opevnění z doby výstavby Terezína.
KřešiceVýrazná vyvýšenina na severním okraji polabské roviny, součást panoramatu zdejší zvlněné krajiny.
ZahořanyVrch na okraji Sedlecké plošiny popsaný obecním zeměpisným přehledem.
SedlecVyvýšená plošina okolo Sedlce s návazností na údolí Lučního a Širokého potoka.
SedlecŽeleznice vede na přechodu labské roviny a zvlněné krajiny, významný liniový prvek místní dopravy.
Křešice