Kostel svatého Vavřince
Farní kostel založený v první čtvrtině 14. století; pozdější věž a barokní i klasicistní zásahy výrazně změnily jeho podobu.
Krsy leží v kopcovitém západním Plzeňsku, v krajině starých cest, lesů a rybníků. Nad vsí stojí kostel svatého Vavřince, jehož počátky sahají do 14. století. K obci náleží také Kejšovice, Polínka, Skelná Huť a Trhomné. Každá z těchto částí má vlastní drobné památky i svébytný charakter.
Začněte u krského kostela svatého Vavřince a starých kamenných památek, potom se vydejte k Polínkám. Nedaleko leží rezervace Rašeliniště u Polínek a někdejší čedičový lom na Polínském vrchu. Ve Skelné Huti se zase dochovaly cenné vlhké louky chráněné jako přírodní památka. I malé návesní kaple a rybníky v okolních vsích mají své místo v příběhu zdejší krajiny.
Farní kostel založený v první čtvrtině 14. století; pozdější věž a barokní i klasicistní zásahy výrazně změnily jeho podobu.
Barokní socha u severního průčelí kostela sv. Vavřince s datací na soklu do roku 1716.
Sídlo farní správy doložené písemnými prameny; obecní přepis pamětní knihy připomíná krskou faru roku 1384.
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Nejstarší písemnou zmínku o Krsech obecní historické materiály kladou do roku 1183. Ves tehdy patřila mezi místa, která kníže Bedřich daroval johanitům v Manětíně. Ve…
Kostel svatého Vavřince vznikl v první čtvrtině 14. století. Z původního středověkého kostela se postupnými přestavbami stala dnešní výrazná dominanta návsi. Přibyla věž…
Roku 1483 přešlo podle místních dějin krské zboží do rukou Švamberků a bylo připojeno k jejich panství. V roce 1712 se zdejší majetkové poměry změnily ve prospěch rodu…
Na území obce se střídají lesní porosty, zemědělské plochy, mokřady a drobné vodní nádrže. Přírodní rezervace Rašeliniště u Polínek chrání cenný mokřadní biotop; přírodní památka Skelná huť zachovává vlhké květnaté louky s ohroženými druhy rostlin. Nad Polínkami vystupuje Polínský vrch se starým čedičovým lomem. K místní krajině patří také rybníky na návsi několika sídel a Černý rybník ve Skelné Huti.
Bývalý čedičový lom s vodní plochou označovaný Jezírko u lokality Na Holé; obec jej roku 2026 výslovně evidovala mezi zdroji požární vody.
Vodní plocha místně označovaná Bahňák u Krsů, v roce 2026 evidovaná obcí mezi zdroji požární vody.
Rybník v intravilánu Kejšovic, samostatně uvedený v obecním seznamu požárních vodních zdrojů z roku 2026.
Rybník přímo na návsi, doložený obecními snímky i seznamem místních požárních vodních zdrojů.
Vodní plocha zvaná Přehrada mezi sídly Polínka a Kejšovice, uvedená mezi obecními vodními zdroji.
Chráněné rašelinné a mokřadní území v katastru Polínka; evidence AOPK uvádí rozlohu přibližně 4,82 ha.
Zalesněný vrch s nadmořskou výškou přibližně 684 m nedaleko Polínek; součást místní vulkanické krajiny.
Starý čedičový lom na úbočí Polínského vrchu se sloupcovitě odlučnou horninou, využívaný také horolezci. Nejde o zatopený lom Jezírko u Krsů.
Vodní nádrž na návsi Trhomného, kterou obec v roce 2026 uvedla jako zdroj požární vody.
Čerpací stanice užitkové vody fotograficky dokumentovaná obcí v roce 2005 v lokalitě Trhomenské domky.
Chráněné vlhké pcháčové a smilkové louky s výskytem ohrožených rostlin, mimo jiné prstnatce májového a upolínu nejvyššího; vyhlášena roku 1988.
Vodní plocha jménem Černý rybník, obec ji v roce 2026 zařadila mezi zdroje vody k hašení požárů.
Obecní historická práce Náš domov Krsy vyšla u příležitosti připomínky 840 let od prvního písemného dokladu v roce 2023.
Obecní historická práce Náš domov Krsy vyšla u příležitosti připomínky 840 let od prvního písemného dokladu v roce 2023.
Krsko-polínská cesta uchovává drobné kamenné památky několika období; barokní boží muka nesou dataci 1703.
Krsko-polínská cesta uchovává drobné kamenné památky několika období; barokní boží muka nesou dataci 1703.
Obecní fotogalerie dokumentuje opravu kapličky u Polínek v roce 2005 a její podobu o dva roky později.
Obecní fotogalerie dokumentuje opravu kapličky u Polínek v roce 2005 a její podobu o dva roky později.
Podrobný farní zápis zachycuje nejen duchovní správu, ale i dějiny místních škol, knihovny a zaměstnání obyvatel.
Podrobný farní zápis zachycuje nejen duchovní správu, ale i dějiny místních škol, knihovny a zaměstnání obyvatel.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Farní kostel založený v první čtvrtině 14. století; pozdější věž a barokní i klasicistní zásahy výrazně změnily jeho podobu.
KrsyBarokní socha u severního průčelí kostela sv. Vavřince s datací na soklu do roku 1716.
KrsySídlo farní správy doložené písemnými prameny; obecní přepis pamětní knihy připomíná krskou faru roku 1384.
KrsyKamenný kříž s reliéfně zdobeným polygonálním soklem při výjezdu z Krsů ke komunikaci I/20, evidovaný ve strategickém plánu jako kulturní památka.
KrsyKamenná lucernová boží muka u cesty Krsy–Polínka; obecní strategický plán uvádí rok 1703 a renovaci roku 2016.
Krsy – cesta do PolínekStarý kamenný kříž u spojnice obou sídel, v obecním soupisu označovaný také jako hraniční kámen. Výklad o konkrétní historické hranici je zatím hypotézou.
Krsy – PolínkaDalší samostatný kamenný kříž s nápisovou deskou při cestě mezi Krsy a Polínky, odlišený v obecním soupisu od božích muk a hraničního kamene.
Krsy – PolínkaBývalý čedičový lom s vodní plochou označovaný Jezírko u lokality Na Holé; obec jej roku 2026 výslovně evidovala mezi zdroji požární vody.
Krsy – Na HoléVodní plocha místně označovaná Bahňák u Krsů, v roce 2026 evidovaná obcí mezi zdroji požární vody.
KrsyDrobná návesní kaple zachycená v obecní fotogalerii z roku 2005; patří k sakrálním dominantám Kejšovic.
KejšoviceRybník v intravilánu Kejšovic, samostatně uvedený v obecním seznamu požárních vodních zdrojů z roku 2026.
KejšoviceKaple na polínské návsi dokumentovaná obcí opakovaně na fotografiích, včetně snímků z roku 2007.
PolínkaSamostatná kaplička za sídlem, zachycená obecními fotografiemi při opravě roku 2005 a po opravě roku 2007; nejde o návesní kapli.
Polínka – okolíKlasicistní sousoší na čtyřbokém soklu s datací 1838, uvedené ve strategickém plánu jako kulturní památka.
Polínka – u silnice I/20Rybník přímo na návsi, doložený obecními snímky i seznamem místních požárních vodních zdrojů.
PolínkaVodní plocha zvaná Přehrada mezi sídly Polínka a Kejšovice, uvedená mezi obecními vodními zdroji.
Polínka – KejšoviceChráněné rašelinné a mokřadní území v katastru Polínka; evidence AOPK uvádí rozlohu přibližně 4,82 ha.
PolínkaZalesněný vrch s nadmořskou výškou přibližně 684 m nedaleko Polínek; součást místní vulkanické krajiny.
PolínkaStarý čedičový lom na úbočí Polínského vrchu se sloupcovitě odlučnou horninou, využívaný také horolezci. Nejde o zatopený lom Jezírko u Krsů.
Polínka – Polínský vrchSamostatný kříž evidovaný obecním strategickým plánem v místní části Trhomné.
TrhomnéVodní nádrž na návsi Trhomného, kterou obec v roce 2026 uvedla jako zdroj požární vody.
TrhomnéBudova označená jako bývalá škola ve fotografické dokumentaci obce z roku 2007; nynější využití není ověřeno.
TrhomnéČerpací stanice užitkové vody fotograficky dokumentovaná obcí v roce 2005 v lokalitě Trhomenské domky.
Trhomné – Trhomenské domkyChráněné vlhké pcháčové a smilkové louky s výskytem ohrožených rostlin, mimo jiné prstnatce májového a upolínu nejvyššího; vyhlášena roku 1988.
Skelná HuťVodní plocha jménem Černý rybník, obec ji v roce 2026 zařadila mezi zdroje vody k hašení požárů.
Skelná HuťDrobná sakrální památka evidovaná ve strategickém plánu obce jako kovový kříž osazený na kamenném podstavci.
Skelná HuťSocha sv. Jana Nepomuckého ve Skelné Huti, uvedená samostatně v seznamu obecního strategického plánu.
Skelná Huť