Malenovice
Malenovice jsou podhorská obec v Moravskoslezských Beskydech, rozložená pod Lysou horou v krajině Satiny, Borové, Hradové a horských svahů. Pro návštěvníka jsou silné hlavně tři vrstvy: výstup na Lysou horu, vodopády Satiny a přírodní zajímavosti, a historická paměť obce spojená s kostelem sv. Ignáce z Loyoly, dolováním železné rudy a skautskou mohylou Ivančena.
Proč sem jet
Malenovice patří k nejlepším nástupním místům na Lysou horu. Obec leží v bohatě členité beskydské krajině s velkým výškovým rozdílem mezi údolím Satiny a vrcholem Lysé hory. Právě tato poloha dává obci silný horský charakter: zástavba je rozptýlená ve svazích, část území leží v CHKO Beskydy a nad obcí se zvedají Lysá hora, Ivančena, Staškov, Ostrá, Velká a Malá Hradová, Tanečnice a Borová.
Pro návštěvníka je nejvýraznější kombinace horské turistiky a místní paměti. Na žluté trase k Lysé hoře leží Satinské vodopády a Ondrášova skála, po modré trase se jde přes Hradovou a kolem kamenné mohyly Ivančena. Historickou vrstvu tvoří kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové, starší hospodářský život na kamenité půdě, těžba železné rudy v letech 1799–1894 a také Hospoda U Veličků, uváděná obecním webem jako nejstarší hospoda v Beskydech.
Co vidět
Kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové
Zdroj ↗Kostel s farou na kopci Borová je hlavní sakrální dominantou Malenovic. Oficiální historie obce uvádí, že jej roku 1640 nechal postavit hrabě Eusebius z Oppersdorfu, majitel frýdeckého panství. Obecní stránka farnosti doplňuje starší výbavu kostela a upozorňuje na oltářní obraz sv. Ignáce z Loyoly.
Vodopády Satiny
Zdroj ↗Vodopády Satiny patří k nejvýraznějším přírodním místům Malenovic. Obecní web je popisuje jako unikátní část toku říčky Satiny v masivu Lysé hory; nejatraktivnější přibližně kilometrový úsek má místy charakter soutěsky hluboké asi 15 metrů s několika vodopády.
Lysá hora
Zdroj ↗Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Obec uvádí výšku 1323 m n. m., polohu v katastru Malenovic a dvě oblíbené výstupové trasy z obce: žlutou kolem Satinských vodopádů a Hospody U Veličků a modrou přes Hradovou a Ivančenu.
Kamenná mohyla Ivančena
Zdroj ↗Ivančena je skautská kamenná mohyla mezi Malchorem a Kykulkou ve výšce 925 m n. m. Obec uvádí založení 6. října 1946 na památku osmnácti skautů umučených za druhé světové války, pozdější přesun do katastru Malenovic roku 1966 a tradici skautských a trampských poutí.
Ondrášova skála
Zdroj ↗Ondrášova skála je mohutný pískovcový balvan s pramenem u korýtka na žlutě značené trase z Malenovic na Lysou horu. Obecní web ji spojuje s pověstí, podle níž zde měl být Ondráš zvolen vůdcem své družiny.
Ondrášovy díry
Zdroj ↗Ondrášovy díry patří mezi největší puklinové jeskyně v Beskydech. Obecní web uvádí přibližně 250 metrů dlouhý systém puklinových chodeb a dómů hlubokých až 30 metrů a upozorňuje, že jeskyně nejsou přístupné kvůli nebezpečí pádu bloků a sutě.
Hospoda U Veličků
Zdroj ↗Hospoda U Veličků je obecním webem uváděna jako nejstarší hospoda v Beskydech, provozovaná rodem Veličků nepřetržitě od roku 1825. Nachází se v lokalitě Hutě a historicky sloužila havířům, dřevařům i turistům mířícím na Lysou horu.
Chalupy lidové architektury na Hradové a Staškově
Zdroj ↗Oficiální obecní stránka uvádí, že na Hradové a Staškově se dochovaly chalupy lidové architektury. Do profilu jsou zařazeny jako krajinná a stavební vrstva obce, kterou je vhodné při terénní návštěvě doplnit vlastní fotodokumentací.
Památky podle NPÚ
ověřená datová vrstvaHistorie
Přesný vznik Malenovic není podle oficiální historie obce jistý. Obecní web uvádí, že roku 1610 založil Jan Bruntálský u Nové Vsi novou osadu Malenovice, zvanou také Malinov, podle množství malin rostoucích v okolí. RISY uvádí kód obce 552593, ORP Frýdlant nad Ostravicí, katastrální plochu 1300 ha, nadmořskou výšku 510 m a první písemnou zprávu roku 1611.
Krajina Malenovic byla od počátku náročným horským a podhorským prostorem. Obyvatelé se podle obecní historie živili hlavně hospodařením na velmi neúrodné kamenité půdě. Důležitou duchovní dominantou se stal kostel sv. Ignáce z Loyoly na kopci Borová, který nechal roku 1640 postavit tehdejší majitel frýdeckého panství hrabě Eusebius z Oppersdorfu. Malenovice patřily až do roku 1780 k farnosti v Dobré; roku 1784 byla na Borové zřízena samostatná fara a borovská farnost sahala až ke slovenské hranici.
V letech 1799–1894 se v Malenovicích dobývala železná ruda. Obecní historie uvádí, že ruda obsahovala jen kolem 25 % železa, dolování se nevyplácelo a roku 1895 bylo úplně zastaveno. Těžba, práce v okolních lesích a vazba na hutě v širším Frýdlantsku přesto patří k důležitým stopám místního života. Na tuto vrstvu navazuje i Hospoda U Veličků v lokalitě Hutě, kam podle obecního webu chodili havíři, dřevaři i turisté mířící na Lysou horu.
Novější správní vývoj obce poznamenalo začlenění k Frýdlantu nad Ostravicí dne 1. ledna 1980. Samostatnou obcí se Malenovice znovu staly 24. listopadu 1990. V posledních desetiletích se obec proměňuje v atraktivní místo pro bydlení, rekreaci a turistiku, aniž by ztratila svůj horský charakter.
Místa na mapě
Otevřít v OpenStreetMap ↗Ověřené podklady
Proč Žereme Česko
Skrytá i známá místa, která mají duši.
Každé místo posuzujeme s respektem k realitě.
Místní podnikatele, farmáře a tvůrce.
Přinášíme tipy, trasy a příběhy, které vás vytáhnou ven.
Spojujeme všechny, kterým Česko chutná a záleží na něm.