Zvonice svatého Martina
Zvonice z konce 18. století se zvonem, který roku 1807 odlil olomoucký zvonař Wolfgang Straub. Zvon nese reliéfy Svaté rodiny a svaté Barbory.
Na severním okraji Drahanské vrchoviny, mezi zvlněnými poli a lesy Konicka, leží Polomí. Ves ve svažitém údolí si uchovala podobu menší návesní silnicovky a překvapivě bohatou sbírku drobných památek: zvonici svatého Martina, kříže, boží muka i lípy vysazené při desátém výročí republiky.
Polomí je zastávkou pro toho, kdo rád poznává krajinu pěšky a všímá si detailů venkovské historie. Zvonice, samostatné kříže a boží muka vyprávějí o proměnách života malé vsi; cesta k lesnímu mariánskému obrázku přidává komorní krajinný motiv. Obec se hodí spíše pro klidné zastavení než pro návštěvu velké turistické atrakce.
Zvonice z konce 18. století se zvonem, který roku 1807 odlil olomoucký zvonař Wolfgang Straub. Zvon nese reliéfy Svaté rodiny a svaté Barbory.
Samostatný kamenný kříž před zvonicí, pořízený roku 1922 manželi Švecovými a J. Mikmekem.
Pískovcový kříž pořízený roku 1939 knězem Františkem Jedličkou; postava Krista je vytvořena společně s křížem z jediného kusu pískovce.
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Nejstarší doloženou vazbu ke jménu Polomí představuje listina z 20. května 1301, v níž vystupuje Kadold z Polomí, příslušník rodu Švábeniců. Údaj je třeba rozlišovat od…
Ve 14. století procházela ves změnami držitelů; roku 1349 byla podle obecního historického přehledu kvůli dluhům zastavena benediktinskému klášteru v Klášterci u Zábřehu.
Osm místních mužů padlo za první světové války. Ve 20. století obec prošla výstavbou silničního spojení, elektrifikací a později změnami místní správy.
Údolní polohu obklopují pole, travnaté svahy a lesy severního okraje Drahanské vrchoviny. Vyvýšenina Na Skalách je v obecních materiálech uváděna s nadmořskou výškou 564 metrů. Katastrální evidence zachycuje i drobné rybníky a přirozené vodní toky, které utvářejí místní vodní síť, avšak jejich vlastní názvy nejsou v použitých pramenech spolehlivě rozlišeny.

Zvonice má zvon od olomouckého zvonaře Wolfganga Strauba z roku 1807.
Zvonice má zvon od olomouckého zvonaře Wolfganga Strauba z roku 1807.
Kříž z roku 1939 je pozoruhodný tím, že postava Krista i vlastní kříž vznikly z jediného kusu pískovce.
Kříž z roku 1939 je pozoruhodný tím, že postava Krista i vlastní kříž vznikly z jediného kusu pískovce.
Lípy svobody byly vysazeny přímo 28. října 1928, tedy v den desátého výročí vzniku Československa.
Lípy svobody byly vysazeny přímo 28. října 1928, tedy v den desátého výročí vzniku Československa.
Na Hradisku jihovýchodně od vsi stávala drobná sakrální stavba zaznamenaná už na mapě z roku 1834.
Na Hradisku jihovýchodně od vsi stávala drobná sakrální stavba zaznamenaná už na mapě z roku 1834.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Zvonice z konce 18. století se zvonem, který roku 1807 odlil olomoucký zvonař Wolfgang Straub. Zvon nese reliéfy Svaté rodiny a svaté Barbory.
PolomíSamostatný kamenný kříž před zvonicí, pořízený roku 1922 manželi Švecovými a J. Mikmekem.
PolomíPískovcový kříž pořízený roku 1939 knězem Františkem Jedličkou; postava Krista je vytvořena společně s křížem z jediného kusu pískovce.
PolomíDrobná sakrální stavba poblíž silnice, historických lip a pískovcového kříže. Obecní historie uvádí její existenci nejpozději v první třetině 19. století…
PolomíLípy vysazené 28. října 1928 na připomínku desátého výročí vzniku Československa. Obec je eviduje v soupisu místních pamětihodností; statut památných…
PolomíMariánský obrázek na okraji lesa při cestě od hřiště směrem k hájence; obecní historie zachycuje jeho pravidelné nahrazování poškozených vyobrazení.
PolomíTradiční sídelní prostor návesní silnicovky ve svažitém údolí. Zachovává urbanistickou strukturu s původními přízemními hospodářskými staveními, byť mnohá…
PolomíZaniklá zděná kaplička přibližně kilometr jihovýchodně od vsi; zaznamenaná již na mapě stabilního katastru z roku 1834. Obecní text zde připomíná zaniklá…
PolomíNedochovaná stodola historické usedlosti čp. 1, uváděná obcí jako příklad místního lidového stavitelství.
Polomí