Kostel svatých Šimona a Judy
Farní kostel ve Stebně je historickým duchovním centrem sídla. V dodaném katalogu Žereme Česko odpovídá existující památce NPÚ 1000156451.
Stebno leží v krajině Českého středohoří jižně od Ústí nad Labem. Pět částí obce spojuje vesnický ráz, staré sakrální stavby i drobné vodoteče, které stékají z okolních svahů.
Za návštěvu stojí především historický kostel svatých Šimona a Judy, kaple v Chvalově, Podlešíně a Suché a dvojice památných lip u stebenského hřbitova. Pěkným tématem pro poznávání je také krajina mezi jednotlivými osadami.
Farní kostel ve Stebně je historickým duchovním centrem sídla. V dodaném katalogu Žereme Česko odpovídá existující památce NPÚ 1000156451.
Kaple svatého Prokopa stojí v Chvalově; litoměřická diecéze ji uvádí mezi sakrálními objekty stebenské farnosti. Objekt odpovídá jedinému…
Kaple zasvěcená svatému Floriánovi stojí v místní části Suchá a je doložena v diecézním seznamu kaplí.
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Nejstarší písemný doklad o Stebně je kladen do roku 1352. Ve středověku je doložena také místní farnost.
Farnost uvádí obnovení fary v roce 1850. Dnešní obec zahrnuje historická sídla Stebno, Chvalov, Milbohov, Podlešín a Suchá.
V novodobých správních dějinách bylo Stebno připojeno k Řehlovicím a později se znovu stalo samostatnou obcí.
Krajinu tvoří zemědělské plochy, louky a menší údolí drobných toků. V samotném Stebně jsou chráněny památné lípy u hřbitova. Podlešínský, Stadický a Chvalovský potok spolu s Moravankou a Újezdským potokem dokládají členitost místní hydrologické sítě.
Hřbitov východně od obce při cestě k Podlešínu; jeho vstupní prostor doplňuje památná dvojice lip, vedená samostatně jako přírodní objekt.
Rybník ve vlastním Stebně je doložen historickým územním plánem; v době jeho zpracování byl popsán jako nádrž s pramennými vývěry a…
Místní vodoteč v Podlešíně, uváděná v hydrologické části historického územního plánu.
Tok protékající Suchou; starší územní dokumentace zachycuje jeho úpravy a mokřinu pod obcí.
Drobný vodní tok v Chvalově, u něhož územní podklady zaznamenávají také občasný průtok.
Vodoteč procházející Stebnem, uvedená v historickém územním plánu společně s dalšími místními přítoky.
Místní tok v Milbohově doložený v územně plánovacích podkladech obce.
Jedna obec má pět úředních částí, ale jen čtyři katastrální území.
Jedna obec má pět úředních částí, ale jen čtyři katastrální území.
Ve třech různých částech obce jsou doloženy samostatné kaple zasvěcené svatému Prokopovi, svatému Floriánovi a svatým Janovi a Pavlovi.
Ve třech různých částech obce jsou doloženy samostatné kaple zasvěcené svatému Prokopovi, svatému Floriánovi a svatým Janovi a Pavlovi.
Dvojice lip u stebenského hřbitova je evidována a chráněna jako památné stromy.
Dvojice lip u stebenského hřbitova je evidována a chráněna jako památné stromy.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Farní kostel ve Stebně je historickým duchovním centrem sídla. V dodaném katalogu Žereme Česko odpovídá existující památce NPÚ 1000156451.
StebnoKaple svatého Prokopa stojí v Chvalově; litoměřická diecéze ji uvádí mezi sakrálními objekty stebenské farnosti. Objekt odpovídá jedinému stejnojmennému záznamu…
ChvalovKaple zasvěcená svatému Floriánovi stojí v místní části Suchá a je doložena v diecézním seznamu kaplí.
SucháDrobné sakrální místo v Podlešíně, v církevní evidenci označené jako kaple svatých Jana a Pavla.
PodlešínDvojice památných lip malolistých u vstupu na místní hřbitov, evidovaná pod společným názvem Lípy ve Stebně.
StebnoHřbitov východně od obce při cestě k Podlešínu; jeho vstupní prostor doplňuje památná dvojice lip, vedená samostatně jako přírodní objekt.
StebnoRybník ve vlastním Stebně je doložen historickým územním plánem; v době jeho zpracování byl popsán jako nádrž s pramennými vývěry a krajinotvornou funkcí.
StebnoMístní vodoteč v Podlešíně, uváděná v hydrologické části historického územního plánu.
PodlešínTok protékající Suchou; starší územní dokumentace zachycuje jeho úpravy a mokřinu pod obcí.
SucháDrobný vodní tok v Chvalově, u něhož územní podklady zaznamenávají také občasný průtok.
ChvalovVodoteč procházející Stebnem, uvedená v historickém územním plánu společně s dalšími místními přítoky.
StebnoMístní tok v Milbohově doložený v územně plánovacích podkladech obce.
MilbohovStaré sídelní jádro při farním kostele představuje vrstvu historického osídlení obce, jejíž existence je doložena už středověkými prameny.
Stebno