Stožec

Stožec je přesně ten typ místa, kde se Šumava neukazuje jako jedna atrakce, ale jako celá krajina. Obec leží v lesích u Studené Vltavy, asi 15 kilometrů od Volar a 30 kilometrů od Prachatic. Je největší obcí jižní části NP a CHKO Šumava a zároveň důležitým nástupním místem pro pěší turistiku, cyklistiku i běžky. K obci patří Stožec, České Žleby, Dobrá, Černý Kříž a Nové Údolí.

Nejvýraznější výletní osou je Stožecká kaple a Stožecká skála. Druhou vrstvu tvoří krajina Vltavy, Soumarské rašeliniště a trasy kolem Černého Kříže. Třetí vrstvou je historie dřevařské osady, výroby ozvučných desek, železnice do Nového Údolí, Zlaté stezky v Českých Žlebech a poválečného vylidnění. Stožec tak není jen místo na mapě Šumavy, ale výchozí bod pro čtení celé jižní části národního parku.

Oficiální historie obce uvádí, že Stožec vznikl jako dřevařská osada a přesný rok jeho založení není znám. První písemná zmínka je spojena s rokem 1769. Obec byla založena na místě staršího dřevařského osídlení z 16. století a později se stala významným střediskem dřevařské výroby z rezonančního smrkového dřeva, kterého byly okolní lesy bohatým zdrojem. Od roku 1855 zde působila továrna firmy Bienert na výrobu ozvučných desek, přenesená z Modravy a doložená ve Stožci ještě roku 1929.

Do dějin obce se výrazně zapsala i událost z února 1850, kterou obecní historie označuje za největší pytláckou bitvu v Evropě. Bavorští pytláci tehdy zaútočili na lesníky opevněné v místním hotelu Pstruh a střet skončil mrtvými i zraněnými na obou stranách. Ještě při rekonstrukci objektu ve 30. letech 20. století se podle obecního textu nacházely kulky zavrtané v trámech roubené budovy.

Na počátku 20. století zažil Stožec své vrcholné období. Roku 1910 sem byla přivedena železniční trať z Černého Kříže přes Stožec na státní hranici do Nového Údolí. Osmikilometrová lokálka umožnila propojení jihočeských a pošumavských tratí se sítí bavorských drah. V roce 1900 žilo v obci včetně přilehlých osad 2733 obyvatel a roku 1930 dokonce 2811 obyvatel; nejlidnatější osadou byly České Žleby.

Zlom přišel po druhé světové válce. Po odsunu většiny obyvatel německé národnosti se příhraničí vylidnilo a ve Stožci zůstalo pouze 599 obyvatel. Jejich počet dále klesal a obec se postupně proměnila v tiché turistické centrum. Současný Stožec tak v sobě nese dvojí paměť: krásu šumavské krajiny i velmi silnou stopu zaniklého a proměněného pohraničí.