Zámek Světec
Raně barokní zámek v jádru obce navazuje na starší vrchnostenské a klášterní dějiny. Areál zahrnuje zámeckou budovu a hospodářské zázemí; část…
Přečíst celý příběh →Světec na Teplicku je místem, kde se za několika staletími dějin vydáš jen pár kroků od dnešní průmyslové krajiny. Barokní zámek a kostel sv. Jakuba Většího připomínají někdejší klášter, zatímco o kus dál se rozprostírá zatopený lom Márinka, údolí Bíliny a kopce na okraji Českého středohoří.
Začni u zámeckého areálu: kostel s románským jádrem, bývalá fara s Galerií Vojtěcha Preissiga a park vytvářejí překvapivě souvislý historický celek. Ve Štrbicích stojí za pozornost barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého a staré venkovské usedlosti. Za jiným obrazem regionu zamiř k vodní ploše Márinka nebo sleduj, jak se krajina mezi Štrbicemi a Chotějovicemi proměnila důlní činností.
Raně barokní zámek v jádru obce navazuje na starší vrchnostenské a klášterní dějiny. Areál zahrnuje zámeckou budovu a hospodářské zázemí; část…
Přečíst celý příběh →Kostel přiléhající k zámeckému areálu uchovává stavební vývoj od románských počátků přes gotické fáze po barokní úpravy. Je spojen s někdejším…
Přečíst celý příběh →Památkově chráněnou bývalou faru obec odkoupila roku 2001 a po rekonstrukci ji roku 2007 otevřela jako kulturní prostor s Galerií Vojtěcha Preissiga.…
Přečíst celý příběh →Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Nejstarší písemná zpráva o Světci pochází z roku 1209. Středověký rozvoj místa je spojen se ženským klášterem kanovnic Božího hrobu, jehož vznik místní historický…
Na bývalou klášterní a vrchnostenskou tradici navázaly zámecké budovy a kostel sv. Jakuba Většího. Kostel uchovává starší románské jádro; raně barokní zámecký areál…
Krajinu zásadně změnila těžba hnědého uhlí. Místní dějiny připomínají otevření šachty Florentini v roce 1770 a pozdější spojení důlních provozů do komplexu Patria I–III…
Obec leží na přechodu Mostecké pánve a zvlněného předpolí Českého středohoří. Západ charakterizují řeka Bílina, vodní plocha Márinka a průmyslově proměněný reliéf; směrem na Štrbice a Úpoř vystupují krajinné dominanty Štrbický vrch, Hůrka a Pohradická hora. Samostatnou přírodní hodnotou je památný hloh Lavalův v Chotějovicích. Historická těžba se otiskla také do Štrbického potoka a do podoby Radovesické výsypky.
Raně barokní zámek v jádru obce navazuje na starší vrchnostenské a klášterní dějiny. Areál zahrnuje zámeckou budovu a hospodářské zázemí; část…
Přečíst více →Parková plocha obklopující zámecký areál patří mezi významné krajinné prvky sídla a navazuje na historické jádro Světce.
Kamenný sloup se sousoším Bolestné Panny Marie s Kristem tvoří samostatnou drobnou sakrální památku v obci; není totožný se sousoším sv. Jana…
Přečíst více →Vrchol dosahující podle územního plánu 474 m n. m. je jednou z přírodních dominant východní části obecního území.
Údolní pás Štrbického potoka je rozpoznán jako krajinná osa; historické zásahy těžby měnily reliéf i vodní režim, zatímco část údolí pod…
Výrazná přírodní dominanta v severovýchodním krajinném sektoru je v územním plánu uvedena jako místní biocentrum.
Krajinný vrch zmiňovaný spolu s Pohradickou horou a Štrbickým vrchem. Územní plán s ním spojuje místní biocentrum Hůrka.
Menší vodní plocha vzniklá rekultivací bývalého lomu Chotovenka je v územním plánu uvedena odděleně od většího rekreačního jezera Márinka.
Rozsáhlá voda v bývalém těžebním prostoru, známá jako Márinka či Mařinka, se využívá k rekreaci a rybolovu. Územní plán ji popisuje jako hlavní…
Řeka Bílina tvoří zásadní vodní a krajinnou osu západní části obce. V nivě se stýkají vodní režim, železnice, průmyslové plochy i rekreační…
Potok odvodňuje údolní prostor Štrbic. Historická těžba si vyžádala přeložky koryta, v části obce je tok zatrubněn; jde tak o přírodní i…
Rozsáhlá výsypka zasahuje jižní část správního území Světce. Jde o pozůstatek hnědouhelné těžby a následné rekultivace, ne o běžně přístupnou…
Světec měl ve středověku ženský klášter řádu kanovnic Božího hrobu, který patřil k neobvyklým kapitolám českých řeholních dějin.
Světec měl ve středověku ženský klášter řádu kanovnic Božího hrobu, který patřil k neobvyklým kapitolám českých řeholních dějin.
Bývalá fara dnes připomíná světeckého rodáka, grafika Vojtěcha Preissiga, a zároveň slouží jako prostor výstav a kultury.
Bývalá fara dnes připomíná světeckého rodáka, grafika Vojtěcha Preissiga, a zároveň slouží jako prostor výstav a kultury.
Zatopená Márinka a okolní výsypky ukazují dva velmi rozdílné výsledky proměny bývalé hornické krajiny: vodní rekreaci a postupnou obnovu…
Zatopená Márinka a okolní výsypky ukazují dva velmi rozdílné výsledky proměny bývalé hornické krajiny: vodní rekreaci a postupnou obnovu vegetace.
Ve Štrbicích se dochovalo více jednotlivých venkovských usedlostí s různou stavební podobou, včetně domu s hrázděným patrem.
Ve Štrbicích se dochovalo více jednotlivých venkovských usedlostí s různou stavební podobou, včetně domu s hrázděným patrem.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Raně barokní zámek v jádru obce navazuje na starší vrchnostenské a klášterní dějiny. Areál zahrnuje zámeckou budovu a hospodářské zázemí; část objektu dnes využívá…
SvětecKostel přiléhající k zámeckému areálu uchovává stavební vývoj od románských počátků přes gotické fáze po barokní úpravy. Je spojen s někdejším klášterem kanovnic…
SvětecPamátkově chráněnou bývalou faru obec odkoupila roku 2001 a po rekonstrukci ji roku 2007 otevřela jako kulturní prostor s Galerií Vojtěcha Preissiga. Jde o jednu…
SvětecParková plocha obklopující zámecký areál patří mezi významné krajinné prvky sídla a navazuje na historické jádro Světce.
SvětecKamenný sloup se sousoším Bolestné Panny Marie s Kristem tvoří samostatnou drobnou sakrální památku v obci; není totožný se sousoším sv. Jana Nepomuckého…
SvětecSamostatná socha sv. Jana Nepomuckého evidovaná ve světeckém katastru; je třeba ji odlišit od rozměrného skupinového sousoší tohoto světce v sousedních…
SvětecPamětní deska věnovaná rodákovi, grafikovi a odbojáři Vojtěchu Preissigovi je umístěna na zdi zámku. Jde o prvek zámeckého areálu, nikoli další zámek.
SvětecDochovaná sídelní struktura kolem zámku, kostela a bývalé fary je v územním plánu rozpoznána jako historické jádro se samostatnou urbanistickou hodnotou.
SvětecJírovcová alej navazující na světecký zámek je uvedena mezi významnými liniovými krajinnými prvky obce.
SvětecJabloňová alej patří do souboru krajinářsky hodnotných liniových výsadeb, které vyzdvihuje územně-plánovací dokumentace.
SvětecObecní hřbitov v jižní části Světce zahrnuje podle územně-plánovací dokumentace také drobnou dřevěnou sakrální stavbu.
SvětecStanice na železniční trati 131 tvoří místní dopravní bod propojující Světec s Bílinou a okolím; její technická a historická vrstva si zaslouží vlastní…
SvětecVícefigurové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly stojí v centru Štrbic u silnice směrem ke Kostomlatům. Na soklu jsou figurální a reliéfní prvky; není…
ŠtrbiceDrobnější klasicistní kaplička z 19. století leží pod štrbickým sousoším sv. Jana Nepomuckého. Jde o jinou stavbu než památkově evidovanou kapli v Úpoři.
ŠtrbiceKamenný pomník s pamětní deskou připomíná oběti první i druhé světové války; v místním popisu jsou uvedena období 1914–1918 a 1939–1945.
ŠtrbiceSamostatný usedlostní areál v jižní části štrbické návsi je součástí památkově hodnotné vesnické zástavby. Jde o jiný objekt než usedlosti čp. 3, 4, 5 a…
ŠtrbiceHistorický obytný a hospodářský areál ve Štrbicích je evidován jako samostatná venkovská usedlost; jeho identitu potvrzuje výslovně uvedené číslo popisné…
ŠtrbiceUsedlost s patrovým zděným obytným domem a zděnou klenutou vjezdovou branou představuje samostatný památkový areál na štrbické návsi.
ŠtrbiceDům s hospodářským zázemím dokládá tradiční vesnické hospodaření. V památkovém popisu se uvádí návaznost staveb zachycená již na mapě stabilního katastru…
ŠtrbiceHistorická usedlost se zděným přízemím a hrázděným patrem je samostatnou kulturní památkou vesnické zástavby Štrbic.
ŠtrbiceVrchol dosahující podle územního plánu 474 m n. m. je jednou z přírodních dominant východní části obecního území.
ŠtrbiceÚdolní pás Štrbického potoka je rozpoznán jako krajinná osa; historické zásahy těžby měnily reliéf i vodní režim, zatímco část údolí pod Štrbicemi si…
Štrbice a okolíKlasicistní zděná kaple v osadě Úpoř pochází z druhé poloviny 19. století. Památkový soupis ji vede v katastru Pohradice, nikoli ve Štrbicích.
Úpoř (k. ú. Pohradice)Výrazná přírodní dominanta v severovýchodním krajinném sektoru je v územním plánu uvedena jako místní biocentrum.
k. ú. Pohradice / okolí ÚpořeKrajinný vrch zmiňovaný spolu s Pohradickou horou a Štrbickým vrchem. Územní plán s ním spojuje místní biocentrum Hůrka.
k. ú. Pohradice / okolí ÚpořePamátný hloh Lavalův je evidován na Dvořákově ulici v katastru Chotějovice. Jde o konkrétní chráněný strom, ne o obecnou alej.
ChotějoviceLipová alej patří mezi krajinářsky významné výsadby uvedené v územním plánu obce.
ChotějoviceMenší vodní plocha vzniklá rekultivací bývalého lomu Chotovenka je v územním plánu uvedena odděleně od většího rekreačního jezera Márinka.
k. ú. ChotovenkaRozsáhlá voda v bývalém těžebním prostoru, známá jako Márinka či Mařinka, se využívá k rekreaci a rybolovu. Územní plán ji popisuje jako hlavní rekreační…
SvětecŘeka Bílina tvoří zásadní vodní a krajinnou osu západní části obce. V nivě se stýkají vodní režim, železnice, průmyslové plochy i rekreační území u…
Světec a ChotějovicePotok odvodňuje údolní prostor Štrbic. Historická těžba si vyžádala přeložky koryta, v části obce je tok zatrubněn; jde tak o přírodní i vodohospodářskou…
Štrbice a SvětecRozsáhlá výsypka zasahuje jižní část správního území Světce. Jde o pozůstatek hnědouhelné těžby a následné rekultivace, ne o běžně přístupnou historickou…
jih území Světce a okolí ŠtrbicVyvýšený krajinný útvar zmiňovaný územním plánem mezi dominantami a hodnotami krajinného rázu. Přesné vymezení samostatné výletní lokality se bude…
Světec / východní část územíZnačená žlutá trasa z Kostomlat pod Milešovkou vede podle územně-plánovací dokumentace kolem Pohradické hory směrem na Ohníč a Teplice. Před doporučením…
Úpoř / k. ú. Pohradice