Kostel sv. Mikuláše
Zděný kostel v historickém středu Světlé, založený podle obecní a muzejní historie roku 1643 a později barokně upravovaný. Věž a průčelí tvoří…
Přečíst celý příběh →Na jižních svazích Ještědského hřbetu se rozkládá Světlá pod Ještědem, obec několika podještědských vesnic, roubených stavení a starých cest. Proslavila ji spisovatelka Karolina Světlá, jejíž příběhy tu mají konkrétní krajinu, domy i památníky.
Světlá nabízí výlet, při němž se potkává literatura s opravdovou venkovskou krajinou. Začít lze u kostela sv. Mikuláše a pomníku Karoliny Světlé, potom pokračovat po naučné stezce přes Jiříčkov a Rozstání ke Kříži u potoka a ke Slukovu statku U Sedmi javorů. Na svazích nad obcí čekají louky, studánky a skalní tvary Ještědského hřbetu.
Zděný kostel v historickém středu Světlé, založený podle obecní a muzejní historie roku 1643 a později barokně upravovaný. Věž a průčelí tvoří…
Přečíst celý příběh →Bronzová sedící postava spisovatelky na kamenném podstavci nad kostelem sv. Mikuláše; dílo Josefa Bílka a Viléma Kvasničky bylo odhaleno roku 1931.
Přečíst celý příběh →Kamenná socha světce při cestě ze Světlé do Rozstání. Literárně-historická dokumentace spojuje objekt s místním příběhem i opravami této drobné…
Přečíst celý příběh →Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Světlá patří mezi historická sídla Podještědí. Nejpozději roku 1359 je doložena ve středověkých písemných pramenech spojených se zdejší farností; její historická role…
Zděný kostel sv. Mikuláše pochází podle místních historických podkladů z roku 1643. V 18. století prošel barokní úpravou a stal se výraznou krajinnou dominantou. V roce…
Spisovatelka Karolina Světlá přijížděla do Podještědí s manželem Petrem Mužákem od roku 1853. Zdejší lidé, roubené domy, spory a vyprávění se stali inspiračním zdrojem…
Území stoupá z podještědských vsí k loukám a lesům Ještědského hřbetu. Do severního okraje obce zasahuje přírodní park Ještěd, přírodní památka Terasy Ještědu a evropsky významná lokalita Vápenice–Basa s lesními porosty, loukami a jeskynními biotopy. Cennou místní zelení jsou památné lípy ve Světlé a v Doleních Pasekách i historická světelská lipová alej. Krajinný příběh doplňují prameny a studánky.
Zákonem chráněná lípa velkolistá u světelské návsi, známá jako Lípa Karoliny Světlé. Vyhlášena byla roku 1993; odborná literatura upozorňuje, že…
Pramen známý jako Studánka u Honcírů, který literárně-historický soupis zaznamenává jako oblíbené místo, kam Karolina Světlá chodívala pro vodu.
Dochované kamenné koryto na návsi je výslovně spojováno s povídkou Večer u koryta; jde o jiný objekt než památná lípa rostoucí v témže prostoru.
Návrší nad Světlou, odkud vede cesta do ješteďských svahů. Odborný soupis jej uvádí jako samostatnou lokalitu spojenou s literární topografií…
Samostatně pojmenovaný výběžek nad světelskou krajinou v sousedství vrchu Žákost, zaznamenaný odbornou literárně-krajinnou dokumentací.
Pramen pod horskými pastvinami Na chrbách, zmiňovaný v odborném soupisu jako vodní prvek v krajině nad Světlou.
Lesní okraj poblíž Žákosti a pastvin Na chrbách, v odborném soupisu odlišený od okolních návrší a pramenů.
Okružní literárně-přírodní stezka s 12 zastaveními; krajský popis uvádí délku 7,5 km a vedení kolem kostela, Jiříčkova, Kříže u potoka a…
Starší obchodní spojnice vedená přes podještědské lesy a kolem Plání; její průběh je součástí odborné rekonstrukce krajinných cest.
Obcí provozovaná či spravovaná rekreační lokalita označená v přehledu obecních objektů jako koupaliště; aktuální koupací sezónu ani kvalitu vody…
Hájenka v Hořeních Pasekách, samostatně doložená v odborném soupisu kulturní krajiny Karoliny Světlé.
Skalní lokalita nad Hořeními Pasekami připomínaná v pověstech o lesních pannách a literárním prostředí Karoliny Světlé.
Pojmenovaný lesní celek v okolí Doleních Pasek, který vystupuje v mapování míst spojených s knihami Karoliny Světlé.
Historicky pojmenovaný lesní prostor západně od Pasek, doložený v odborné literárně-krajinné studii.
Lokalita na okraji lesa V Holé připomínaná jako oblíbené vycházkové místo Karoliny Světlé; přístup a přesnou polohu je nutné ověřit v terénu.
Pojmenovaný krajinný prostor u Rozstání a Horky, k němuž místní literární tradice vztahuje vyprávění Karoliny Světlé.
Horské sedlo s loukami a turistickými trasami na Ještědském hřebeni v katastru Světlé pod Ještědem. Historicky zde procházela spojnice přes…
Zvláště chráněné území mrazových srubů, skalních teras a sutí na Ještědském hřebeni; pouze část přírodní památky leží v katastru obce Světlá pod…
Rozsáhlý přírodní park chránící krajinný ráz Ještědského hřbetu; do správního území Světlé pod Ještědem zasahuje jeho jižní úsek.
Lokalita soustavy Natura 2000 s hodnotnými bučinami, loukami a jeskynními úkryty netopýrů; rozprostírá se i za hranice obce, takže Světlé patří…
Registrovaný krajinný prvek Vápenice vymezený v překryvu s evropsky významnou lokalitou Vápenice–Basa.
Výrazná izolovaná skalní stěna s přírodním skalním oknem pod Ještědem, popsaná v odborném soupisu krajiny Karoliny Světlé.
Nesouvislý skalní hřbet a přírodní lokalita spojená s literárním vyprávěním Lesní panna; odborný soupis ji lokalizuje k ješteďským svahům.
Osamocená skála mezi Pláněmi a Černým vrchem, zaznamenaná jako jedno z dějišť v krajině Kantůrčice.
Upravovaný pramen s dřevěnou stříškou na svazích Ještědu, nazvaný podle románu Frantina; evidovaný jako samostatné místo historických lesních…
Lesní pramen spojovaný s literární představou lesních panen, doložený v odborné topografii jako samostatná studánka poblíž Frantiny.
Karolina Světlá přijala jméno podle vsi, v jejíž krajině opakovaně trávila léto.
Karolina Světlá přijala jméno podle vsi, v jejíž krajině opakovaně trávila léto.
Slukův statek v Rozstání je známý také jako U Sedmi javorů a tvoří samostatnou památkově chráněnou stavbu.
Slukův statek v Rozstání je známý také jako U Sedmi javorů a tvoří samostatnou památkově chráněnou stavbu.
Ve Vesci archeologové zdokumentovali polohu zvanou Markt, vykládanou jako možné starší tržiště.
Ve Vesci archeologové zdokumentovali polohu zvanou Markt, vykládanou jako možné starší tržiště.
Na světelské návsi roste chráněná Lípa Karoliny Světlé, odlišná od původní Mužákovy lípy, která se nedochovala.
Na světelské návsi roste chráněná Lípa Karoliny Světlé, odlišná od původní Mužákovy lípy, která se nedochovala.
Naučná stezka Po stopách Karoliny Světlé má dvanáct zastavení a začíná i končí u kostela.
Naučná stezka Po stopách Karoliny Světlé má dvanáct zastavení a začíná i končí u kostela.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Zděný kostel v historickém středu Světlé, založený podle obecní a muzejní historie roku 1643 a později barokně upravovaný. Věž a průčelí tvoří výraznou dominantu…
Světlá pod JeštědemBronzová sedící postava spisovatelky na kamenném podstavci nad kostelem sv. Mikuláše; dílo Josefa Bílka a Viléma Kvasničky bylo odhaleno roku 1931.
Světlá pod JeštědemKamenná socha světce při cestě ze Světlé do Rozstání. Literárně-historická dokumentace spojuje objekt s místním příběhem i opravami této drobné památky.
Světlá pod JeštědemHistorická usedlost se zčásti roubeným obytným domem a hospodářským zázemím ve střední části Světlé. Dům měl hostinské a společenské využití a je spojen s…
Světlá pod JeštědemHistorická fara v blízkosti kostela sv. Mikuláše je samostatným místem literárně-historické topografie Karoliny Světlé.
Světlá pod JeštědemDům spojený s členy Mužákovy rodiny a s literární inspirací povídky O krejčíkově Anežce; odborný soupis jej eviduje odděleně od někdejší rychty.
Světlá pod JeštědemZákonem chráněná lípa velkolistá u světelské návsi, známá jako Lípa Karoliny Světlé. Vyhlášena byla roku 1993; odborná literatura upozorňuje, že jde o…
Světlá pod JeštědemŠkola na světelské návsi, která patří mezi dochovaná místa spojená s životem obce v době Karoliny Světlé; odborný soupis uvádí školu pod čp. 15.
Světlá pod JeštědemDům souseda a známého Karoliny Světlé Josefa Beneše, přezdívaného „starý Antoš“, s odlišným číslem popisným od hostince U Richtrů čp. 2. Je evidován jako…
Světlá pod JeštědemPramen známý jako Studánka u Honcírů, který literárně-historický soupis zaznamenává jako oblíbené místo, kam Karolina Světlá chodívala pro vodu.
Světlá pod JeštědemNovější obecní pohřebiště založené pod vsí v polovině 19. století; odborné podklady jej odlišují od někdejšího hřbitova kolem kostela.
Světlá pod JeštědemDochované kamenné koryto na návsi je výslovně spojováno s povídkou Večer u koryta; jde o jiný objekt než památná lípa rostoucí v témže prostoru.
Světlá pod JeštědemRegistrované stromořadí mezi částmi Světlá a Rozstání, které územně-plánovací dokumentace eviduje jako VKP se vzrostlými lípami podél komunikace.
Světlá pod Ještědem / RozstáníStaré společenské centrum vsi kolem kostela, školy a památné lípy; v díle Karoliny Světlé vystupuje jako prostor místních setkání a lidových událostí.
Světlá pod JeštědemNávrší nad Světlou, odkud vede cesta do ješteďských svahů. Odborný soupis jej uvádí jako samostatnou lokalitu spojenou s literární topografií Podještědí.
Světlá pod JeštědemSamostatně pojmenovaný výběžek nad světelskou krajinou v sousedství vrchu Žákost, zaznamenaný odbornou literárně-krajinnou dokumentací.
Světlá pod JeštědemHřbetní horské pastviny nad Světlou s literárními vazbami ke Skalákovi a dalším podještědským příběhům; název zachovává historické využití místa.
Světlá pod JeštědemPastvina spojená s Mužákovou rodinou, zachycená jako samostatné místo v odborném soupisu literárního Podještědí.
Světlá pod JeštědemPramen pod horskými pastvinami Na chrbách, zmiňovaný v odborném soupisu jako vodní prvek v krajině nad Světlou.
Světlá pod JeštědemPojmenovaný pramen při cestě z Jiříčkova směrem na Pláně; je spojen s literární a životopisnou topografií Karoliny Světlé.
Světlá pod JeštědemPojmenované zastavení s náboženským obrazem v krajině na svazích nad Světlou, evidované v odborném soupisu míst Karoliny Světlé.
Světlá pod JeštědemLesní okraj poblíž Žákosti a pastvin Na chrbách, v odborném soupisu odlišený od okolních návrší a pramenů.
Světlá pod JeštědemNěkdejší lom ve směru cesty ze Světlé k Pláním, pojmenovaný Čihadník a zmiňovaný v literárně-historickém průzkumu krajiny.
Světlá pod JeštědemZnačená turistická cesta propojující místa v krajině spojená s životem a knihami Karoliny Světlé; je důležitým základem místního pěšího putování.
Světlá pod Ještědem / Rozstání / další částiOkružní literárně-přírodní stezka s 12 zastaveními; krajský popis uvádí délku 7,5 km a vedení kolem kostela, Jiříčkova, Kříže u potoka a Rozstání.
Světlá pod Ještědem / Jiříčkov / RozstáníStarší obchodní spojnice vedená přes podještědské lesy a kolem Plání; její průběh je součástí odborné rekonstrukce krajinných cest.
Světlá pod Ještědem / okolní krajinaTradiční místní spojení Hodek se Světlou, zachycené odborným výzkumem tras v krajině Karoliny Světlé.
Hodky / Světlá pod JeštědemObcí provozovaná či spravovaná rekreační lokalita označená v přehledu obecních objektů jako koupaliště; aktuální koupací sezónu ani kvalitu vody nelze bez…
Světlá pod JeštědemVýrazně zachované podještědské roubené stavení se zvoničkou a typickou podstávkou v Hořeních Pasekách. Dům je literárně spojen s románem Kantůrčice.
Hoření PasekyHájenka v Hořeních Pasekách, samostatně doložená v odborném soupisu kulturní krajiny Karoliny Světlé.
Hoření PasekyDům Karla Mužáka v Hořeních Pasekách, jehož životní osud je spojován s inspirací pro povídku Sefka. Nejde o světelský areál hostince čp. 2.
Hoření PasekySkalní lokalita nad Hořeními Pasekami připomínaná v pověstech o lesních pannách a literárním prostředí Karoliny Světlé.
Hoření PasekyVenkovský dům čp. 9 v Doleních Pasekách doprovázený významnou lípou, evidovaný jako samostatná lokalita v odborné dokumentaci literárního Podještědí.
Dolení PasekyDům čp. 12 spojený s rodinou Petra Mužáka. V pozdějších letech zde Karolina Světlá pobývala v létě; u objektu roste samostatně chráněná lípa.
Dolení PasekyPamátná lípa malolistá u domu čp. 12, vyhlášená v roce 2005. Patří do katastru Rozstání pod Ještědem a nesmí se zaměnit s Lípou Karoliny Světlé na…
Dolení PasekyDům čp. 11 zachycený jako samostatná usedlost v odborné databázi míst spojených s Karolinou Světlou.
Dolení PasekyŠkolní stavba čp. 53 v Doleních Pasekách, kterou podrobný výzkum podještědského kulturního dědictví eviduje jako samostatný historický objekt.
Dolení PasekyDřevěný či obnovený kříž u potoka na pomezí Doleních Pasek a Rozstání, spojovaný se stejnojmenným románem Karoliny Světlé; jde o samostatné místo na…
Dolení Paseky / RozstáníHistorické stavení čp. 24 známé jako U Vencků, které literárně-krajinný průzkum uvádí odděleně od ostatních domů Doleních Pasek.
Dolení PasekyPojmenovaný lesní celek v okolí Doleních Pasek, který vystupuje v mapování míst spojených s knihami Karoliny Světlé.
Dolení PasekyHistoricky pojmenovaný lesní prostor západně od Pasek, doložený v odborné literárně-krajinné studii.
Dolení PasekyLokalita na okraji lesa V Holé připomínaná jako oblíbené vycházkové místo Karoliny Světlé; přístup a přesnou polohu je nutné ověřit v terénu.
Dolení PasekyPamátkově chráněný patrový roubený dům čp. 4 v Rozstání, známý jako Slukův statek či U Sedmi javorů; jeho konstrukce byly datovány do počátku 18. století.…
RozstáníPojmenovaný krajinný prostor u Rozstání a Horky, k němuž místní literární tradice vztahuje vyprávění Karoliny Světlé.
RozstáníV okolí Vesce objevené archeologické stopy označované „Markt“ jsou odborně vykládány jako pravděpodobná poloha staršího tržního místa Světlé.…
VesecDřevěný kříž ve Vesci připomínaný v krajině spjaté s příběhy Karoliny Světlé; nejde o sochu sv. Jana Nepomuckého u cesty mezi Světlou a Rozstáním.
VesecSamostatný hřbitov místní části Vesec, uvedený v krajském soupisu pohřebišť a v územní studii krajinného rázu.
VesecKaple tvořící součást hřbitovního prostředí ve Vesci; krajinná studie ji uvádí jako hodnotnou historickou stavbu.
VesecRelikt úvozové historické cesty východně od archeologické polohy Markt, směřující ke hřebenovému sedlu Pláně; doložen odbornou analýzou středověkého…
Vesec / Pláně pod JeštědemRoubené či tradiční stavení rodiny Paloučkových v Jiříčkově, spojované místní tradicí s povídkou Hubička; vztah konkrétních literárních scén je odborně…
JiříčkovStavení známé jako U Rokelských v Hodkách; objevuje se v různých výkladech inspirace povídky Přišla do rozumu, přičemž přesné místo reálné události je…
HodkyHorské sedlo s loukami a turistickými trasami na Ještědském hřebeni v katastru Světlé pod Ještědem. Historicky zde procházela spojnice přes hřeben.
Pláně pod JeštědemZvláště chráněné území mrazových srubů, skalních teras a sutí na Ještědském hřebeni; pouze část přírodní památky leží v katastru obce Světlá pod Ještědem.
Ještědský hřeben – katastr Světlá pod JeštědemRozsáhlý přírodní park chránící krajinný ráz Ještědského hřbetu; do správního území Světlé pod Ještědem zasahuje jeho jižní úsek.
severní svahy obceLokalita soustavy Natura 2000 s hodnotnými bučinami, loukami a jeskynními úkryty netopýrů; rozprostírá se i za hranice obce, takže Světlé patří pouze její…
Vápenice – svahy JeštěduRegistrovaný krajinný prvek Vápenice vymezený v překryvu s evropsky významnou lokalitou Vápenice–Basa.
VápeniceKrajinný prvek tvořený lipami v Doleních Pasekách, uvedený v územně-plánovací dokumentaci; není totožný pouze s jednotlivou chráněnou lípou u domu čp. 12.
Dolení PasekyVýrazná izolovaná skalní stěna s přírodním skalním oknem pod Ještědem, popsaná v odborném soupisu krajiny Karoliny Světlé.
Ještědský hřebenNesouvislý skalní hřbet a přírodní lokalita spojená s literárním vyprávěním Lesní panna; odborný soupis ji lokalizuje k ješteďským svahům.
Ještědský hřebenOsamocená skála mezi Pláněmi a Černým vrchem, zaznamenaná jako jedno z dějišť v krajině Kantůrčice.
Pláně pod JeštědemUpravovaný pramen s dřevěnou stříškou na svazích Ještědu, nazvaný podle románu Frantina; evidovaný jako samostatné místo historických lesních chodníčků.
Ještědské svahy nad SvětlouLesní pramen spojovaný s literární představou lesních panen, doložený v odborné topografii jako samostatná studánka poblíž Frantiny.
Ještědské svahy nad Světlou