Kostel sv. Václava v Kocléřově
Farní kostel na místě starší sakrální stavby; obecní historie uvádí dnešní podobu z roku 1807.
Vítězná není jedinou vesnicí, ale pestrou mozaikou podkrkonošských sídel rozložených kolem lesů, luk a potoků severovýchodně od Dvora Králové nad Labem. Za historickými kostely v Kocléřově a Huntířově se vyplatí pokračovat také k lesnímu poutnímu místu U Studánky, kde se mezi stromy ukrývá pozoruhodný sakrální areál.
Málokde na Trutnovsku lze během jedné návštěvy spojit poutní kostel s křížovou cestou, drobné pískovcové památky na vesnických cestách a zvlněnou lesnatou krajinu. V Kocléřově si všimněte kostela svatého Václava, soch a starých křížů; v Huntířově novogotického kostela a smírčího kříže. Pro klidnější zastavení láká U Studánky.
Farní kostel na místě starší sakrální stavby; obecní historie uvádí dnešní podobu z roku 1807.
Hřbitovní areál při kocléřovském farním kostele; obec dokumentuje také drobné památky v jeho okolí.
Kamenný kříž za hřbitovem s iniciálami F H a letopočtem 1797; obnoven roku 2003.
Historie obce v několika kapitolách. Otevři si ty, které tě zajímají nejvíc.
Nejstarší historické zprávy se vztahují k jednotlivým sídlům, nikoli k současné administrativní obci. Pro Kocléřov se uvádí písemná zpráva z roku 1360; Huntířov byl…
Na podobě zdejších sídel se dlouhodobě podílely zemědělství, řemesla a později textilní výroba. V Huntířově mělo význam také zpracování dřeva a řezbářství.
Po druhé světové válce zásadně proměnila zdejší společnost výměna obyvatelstva. Roku 1961 vznikla sloučením dosavadních obcí dnešní Vítězná.
Krajinu tvoří podkrkonošské kopce, lesní porosty, louky a síť drobných vodních toků. Huntířovem protéká Huntířovský potok, který souvisí s povodím Hartského potoka. Poblíž kocléřovského poutního místa lze vnímat spojení pískovce, lesních cest a pramenů, které se promítá i do místní historie.

Dominanta mariánského poutního areálu; kostel byl postaven roku 1893 a původní zasvěcení bylo Navštívení Panny Marie.
Soubor čtrnácti zastavení s litinovými deskami v lesním mariánském poutním areálu.
Tok navazující v dolní části Huntířova na místní vodoteče a pokračující do krajiny pod obcí.
Potok stékající z mokřadních luk směrem přes Huntířov; obec jej uvádí v popisu sídla.
Současná Vítězná vznikla až v roce 1961; jejích sedm částí má však mnohem starší vlastní historii.
Současná Vítězná vznikla až v roce 1961; jejích sedm částí má však mnohem starší vlastní historii.
Poutní místo U Studánky spojuje kostel z konce 19. století, studnu a čtrnáct zastavení křížové cesty.
Poutní místo U Studánky spojuje kostel z konce 19. století, studnu a čtrnáct zastavení křížové cesty.
Kamenný kříž na návsi v Záboří nese dataci 1851 a podpis kameníka J. G. Staffy.
Kamenný kříž na návsi v Záboří nese dataci 1851 a podpis kameníka J. G. Staffy.
V Huntířově se dochoval smírčí kříž s rytým znamením připomínajícím kuši.
V Huntířově se dochoval smírčí kříž s rytým znamením připomínajícím kuši.
Nejdřív to nejdůležitější. Další místa můžeš postupně načíst.
Farní kostel na místě starší sakrální stavby; obecní historie uvádí dnešní podobu z roku 1807.
KocléřovHřbitovní areál při kocléřovském farním kostele; obec dokumentuje také drobné památky v jeho okolí.
KocléřovKamenný kříž za hřbitovem s iniciálami F H a letopočtem 1797; obnoven roku 2003.
KocléřovPomník dokumentovaný obcí na hřbitově označovaném jako hřbitov sv. Barbory.
KocléřovPamětní objekt připomínající místní padlé první světové války, situovaný u kostela.
KocléřovRozměrný kamenný kříž při začátku vsi; nápis na soklu uvádí rok 1859 a jméno Alois Hammpel.
KocléřovKamenná socha obnovená podle obecního přepisu nápisu roku 1819 v souvislosti s požárem starší sochy roku 1808.
KocléřovDochovaný podstavec někdejšího litinového kříže; nese jméno Georg Marsch a dataci 1758.
KocléřovKamenná kašna evidovaná v obecním soupisu památek na návsi.
KocléřovSloup zakončený sochou archanděla Michaela, uvedený v místním soupisu.
KocléřovDominanta mariánského poutního areálu; kostel byl postaven roku 1893 a původní zasvěcení bylo Navštívení Panny Marie.
KocléřovStudna s letopočtem 1887 v mariánském poutním místě; souvisí s místní tradicí pramene.
KocléřovKaple z roku 1886 u studny v poutním areálu.
KocléřovSoubor čtrnácti zastavení s litinovými deskami v lesním mariánském poutním areálu.
KocléřovKaple s výjevem Ježíše v Olivetské zahradě při poutní křížové cestě.
KocléřovKaple Božího hrobu tvořící součást poutního areálu U Studánky.
KocléřovNovogotický kostel dokončený roku 1907; obecní web jej zmiňuje jako místo kulturních akcí.
HuntířovPískovcový smírčí kříž před kostelem sv. Jana Nepomuckého s vyrytým znakem připomínajícím kuši.
HuntířovPomník první světové války v prostoru u huntířovského kostela.
HuntířovHistorický obecní hřbitov evidovaný samostatně v databázi historických hřbitovů.
HuntířovKříž pořízený Johanem Sturmem roku 1853 a obnovený v roce 2005.
HuntířovRestaurovaný kříž opatřený německým biblickým textem a datací 30. října 1914.
HuntířovDochovaný podstavec kříže u domu čp. 58.
HuntířovTok navazující v dolní části Huntířova na místní vodoteče a pokračující do krajiny pod obcí.
HuntířovPotok stékající z mokřadních luk směrem přes Huntířov; obec jej uvádí v popisu sídla.
HuntířovMenší sakrální stavba na návsi v Záboří, doložená obecní fotodokumentací. Přesné zasvěcení je předmětem dalšího ověření.
ZáboříKamenný kříž před bývalou hospodou na návsi, podle nápisu z roku 1851; doložen také podpis zhotovitele J. G. Staffa.
ZáboříLitinový kříž poblíž křižovatky se zastávkou, v cípu louky u zříceného domu.
ZáboříOpravená drobná kaple v sídle Nové Záboří, zmiňovaná obecním soupisem.
Nové ZáboříPodstavec s nápisem datovaným 30. srpna 1815 před domem čp. 19.
Bukovina